0
sdílej

Ani za vozem, ani z vozu

Níže citujeme přípis Ministerstva průmyslu a obchodu, týkající se jednoho nekonečného seriálu stavebního řízení a podnikatelského projektu v Podještědí v Libereckém kraji. V kraji, který údajně, naplňuje tento evropský a vládní program. Tedy náš podnikatelský rozvoj.

https://www.ecdc.europa.eu/en/cases-2019-ncov-eueea

Ve skutečnosti je to jako s covidem 19. To jsme byli také nejlepší, až jsme skončili jako nejhorší.

A podobně je tomu s naší ekonomikou.

Údajně jsme na tom nejlépe v Unii, máme nejnižší zadlužení, ten letošní schodek 500 miliard nás nezabije, a krizí se projíme. A pak se dozvíme, že na hygienických stanicích nemají ani počítače a tiskárny a že v nemocnicích spravovaných kraji a městy, chybí nejen lůžka, respirátory, personál ale i mýdlo. A to dlouhodobě, ještě dávno před covidem.  A že naše peníze a naše práva tyto peníze vydělat – ať už unijní nebo naše –  jsou jenom pro někoho. A na nás je strpět kontinuum špinavé politické lži a platit další masky nekonečného volebního karnevalu.

Dva projekty, dvakrát ban.

Stejnou propastí mezi volebními PR proklamacemi a naší každodenní realitou je, že náš projekt na výstavbu uvnitř betonové a dálniční džungle vedle OC Nisa, sice skutečně probíhá v plném souladu s evropskými a nadnárodními programy, ovšem je zcela po putinovsku blokován na krajské a místní úrovni.

Stejně tak jako náš projekt na výstavbu bytů či zázemí pro drobné podnikání ve Vratislavicích nad Nisou.

Oba už roky tonou v nekonečných byrokratických tahanicích, psanými ne zákony, ale jejich interpretací, motivovanou otevřenou nenávistí, konfrontací a mstou.

Takto končí většina užitečných projektů a energie českého národa a potenciálu jeho lidí. Který, buďme k sobě upřímní – “nie je bohvie čo? Však?” 

A nepoučení debaklem Programu rozvoje venkova, který z českých potravin vytvořil zbraně hromadného ničení a z české krajiny odpadkovou stopu na rezidua chemie,  skončí oněch 180 miliard na podpůrné programy z EU. Které nás měly zachránit před důsledky pandemie. O mezinárodní ostudě jako o další významné proměnné každého byznysu, ani nemluvě.

A přitom… 

jedinou povinností, kterou dostaly kraje a obce od ministerstev předžvýkanou po lžičkách a zaplacenou v rozpočtech, není nic jiného, než nepřekážet. To ovšem nedokáží, to jim nedovolí jejich ego a jejich strach. Že se ukáže jejich zbytnost.

Dohoda? Po dobrém? V oboru reálných čísel nemožné. Na to mají ti, co mají na právníky a asistenty. Ne my, rodinné firmy. My nedokážeme dosáhnout toho, co chtějí. Tedy, že každý jeden z desítek úředníků a politiků, který se vplete do cesty jakémukoli projektu, má mít počet na našem jménu, na naši práci práci, na naší invenci, odvaze a penězích. Aby to nakonec dopadlo tak, že je to vlastně všechno naše úsilí a jejich výsledek. A mohli s ním jít do dalších voleb. 

Kromě toho, že je takovýto lidskoprávní hnus nepřijatelný ze své podstaty, tak i kdyby na leštění klik občan – podnikatel – investor přistoupil, tak vzhledem k tomu, že se do jednoho jediného stavebního řízení dokáže namontovat až 318 úředníků, tak jejich vztahy a subordinance jsou vzájemně antagovistické a paranoidní a vyřizují si své účty přes nás. To vidíte tady. Co povolí jeden úřad, druhý zruší. A vice versa:

Prostě uspokojit české úředníky není možné ani technicky, ani časově, ani finančně. A hlavně ani legislativně. Vždyť každý hraje něco jiného, každý si vykládá zákon po svém, a hlavně pro sebe. Vesnici vedle vesnice, město vedle města, zbyla ze stavebního zákona kůlnička na dříví, která je výsměchem všech vládních programů a proklamací. Výsměchem úvěrování, výsměchem návratnosti investic.

A teď přišel covid pro svou daň.

Co vidíte na covidové statistice?

Že každý národ není tak silný, jak je silný jeho úředník, starosta, hejtman, prezident nebo premiér, ale jak je silný jeho občan?

Že ekonomika je silná tak, jak jsou silní a produktivní občané?

Že zdravotnictví je silné tak, jak je silná ekonomika?

Že síla a imunita občana leží v míře jeho stresu?

Že podvázání životní energie je útok na imunitní systém, že podvody jsou spouštěči stresu, že politicko mainstreamová lež je jeho živným roztokem?

Pořád nechápeme proč jsme rudou skvrnou na mapě Evropy?

My neznáme výroky českých soudů? Nezvednou vám adrenalin? 

My neznáme volební programy našich starostů a hejtmanů?

A my neznáme jejich faktické výsledky.

My musíme pořád honit kočku za ocas a dál stresovat už vystresované, tím, že pro bezmocné nemáme respirátory? 

Abychom se nemuseli zabývat tím, proč a jak toto obyvatelstvo, desítky let dusíme jako sysly?

Tady je to černé na bílém:

Krajští a místní úředníci jsou vzpurní, a neposlechnou. Neposlechnou zákon, neposlechnou ministerstva, nyní chtějí zemi rozbít na svá velkovejvodství a vydávat v nich své zákony. Pro své lidi.

Žáby na prameni

Jak se píše zde: „Aktuální krize způsobená koronavirovou nákazou podle něj navíc odkryla, že stát nefunguje. Jen jsme byli svědky hektické tvorby nových zákonů, regulací a vyhlášek. Dostali jsme se do bodu, kdy je z Česka země, která ztrácí dlouhodobý růstový potenciál.“ Podtrženo sečteno – český stát je na dně.

Ne finančně – nad vodou nás drží Unie. Je v koncích institucionálně. A teď s ním máme být na dně my.

Česká exekutiva a úředníci zvládají toliko banality – i když i toto je otázka – a nebo škodí. Čeští obecní a krajští úředníci a zastupitelé nejednají v souladu ani s vládními programy, ani volebními programy, ani finančními rozpočty a ani s právem. Jednají toliko v souladu se svými vlastními zájmy. Se svými vlastními limity. Svým vlastním tempem.

Usedět a přežít další volby. Za cizí.

Výstupy českých institucí a úřadů i soudů jsou cinknuté nejen neumětelstvím, zbabělostí a alibismem, ale především závistí, nenávistí, lží a korupcí. A to jsou naše obce, města a kraje. Jiné nemáme.

Korespondence k dotazu, proč Městský obvod využívá proti investorovi TŘI advokátní kanceláře
Máme před volbami. 

Místní, městská a krajská zastupitelstva nás budou přesvědčovat, jak jim leží na srdci utrácení našich peněž. Vymýšlením vymyšleného a vytvářením pseudoproblémů a jejich pseudořešení. Zatímco dokořán otevřely obce a města korporacím a řetězcům, kterým nelze konkurovat. Zvláště když platí dvoje povolovací metry – pro ně a pro nás.

Zatímco výrobní a obchodní řetězce krajským a místním aparátčíkům dodají zdanitelné otroky a zdanitelné zastavěné území, my, čeští příštipkáři, jen nastavujeme zrcadlo jejich vlastní nemohoucnosti. O u nás soudy neřešitelné korupci ani nemluvě.

Rok 2020, rok správné volby.

Zatímco jak jsme psali už na konci minulého roku stojíme na prahu největší krize a výzvy za poslední století. Nevyhnutelné.

A teď se jen zběžně podívejme, kolik nás ty volební sliby a agenda měst, krajů a obcí stojí. Jak neradi se tito úředníci přiznávají ke svým platům a pohodlí – tedy ke své skutečné agendě a volební strategii. 

Známe ze Středočeského kraje….

Nebo třeba z prezidentské kanceláře

Známe to i z Jihomoravského kraje

Známe to i z Ústeckého kraje

A u nás v Libereckém kraji nedávno místní mocenská klaka vyvinila hejtmana v kauze, ve které se sami viníci ke korupci přiznali. A za naše peníze.

Ovšem pozor. Nemusíme mluvit jen o Jermanové a velkých rybách. Za jejich zády se skrývá armáda těch “nevinných se špinavýma rukama”. Neochota přiznat, jak si úředníci a státní zaměstnanci  mastí kapsy v době pandemie, a ještě dusí občany ze zbytku jejich platů. To se týká každé jedné vesnice v této zemi, která má zastupitelstvo.

Proč pořád lžete, že se nic neděje?

“Více než čtyři pětiny živnostníků byly nuceny v době nouzového stavu své podnikání omezit nebo dokonce úplně přerušit. Ukázal tak průzkum, který vypracoval český rezervační systém Reservio. Průzkumu se zúčastnilo 600 účastníků různých odvětví. Průzkum ukázal velmi zajímavá čísla. Např. 50 % z oslovených živnostníků přiznalo, že jejich příjmy jsou kvůli koronaviru téměř nulové a nemají z čeho zaplatit náklady na své podnikání. A téměř polovina z těch, kterých se to týká, byla nucena propustit své zaměstnance.”

Protože pro tohle?

A v  souhrnu? Každý kraj má rozpočet na rok přibližně 3 miliardy. A více než miliardu dluží.

Tak kde chce vzít peníze na nemocnice? A na koho hodlá svést, že nemá pro lidi respirátory, sestry a lůžka? Když se nám tak strašně dobře daří, že si mohou dovolit rozdávat statisícové, ale i desetitisícové platy? A splácet miliony za své právníky?

Pád do pandemie

Tady se znovu podívejte na důvod, proč je mapa ČR černou skvrnou v Evropě. Tento pád do pandemie začal pádem krajů, měst a obcí do korupčně klientelistické mocenského, tupě, zbaběle alibistického byrokraticko legislativního pekla.

Současná, čím dál agresivnější politika, že všechno co není v novinách je konspirace, je toliko labutí písní politického mainstreamu a vlády jediné pravdy. Boj se svobodou slova a s internetem. Roušky jsou to jediné, co zbylo z celého vějíře protivirových opatření. Protože to zvládne řešit každý státem placený blbec. Ve skutečnosti boj o roušky je bojem o tuto legalizovanou blbost. A dobře placenou loajalitu s darebáky všeho druhu.

Je to ovšem také boj o to, kdo bude mít na nájem a kdo ne.

Neexistují žádné “fake news” a žádné “ověřené informace”, protože ty tzv. ověřené jsou ověřené v jediné informačně mocensko zdrojovém bubnu. Ten který je zavřený pro informace, které jsou podstatné. Například právě o tom, jak lze s informacemi kupčit. Proto nemluvíme o konspiraci, ale o boji,  čí děti budou mít na slušné školy, čí matky na bezpečný porod, a čí rodiče na čistý ústav.

A tam znovu záleží na jediném:  jak budeme silní.

Kolik z nás bude schopno přinést smysluplný rozvojový projekt. Sehnat na něj peníze. Proškolit a zaměstnat v něm lidi. A projekt splatit. A realizovat zisk.

Naši úředníci a politici ovšem vidí svět zezadu. Vidí ten zisk. A ten jim nedá spát.

A tak netlačíme vpřed projekty a zdraví národa, ale úředníky a politiky, kteří odsávají veřejné prostředky na to, kolik těch ŽIVOTASCHOPNÝCH projektů zablokovali.

Chápeme se, že? Toto je zdroj pandemie.

Volby? My už jsme si zvolili. Ale co vy? Co chcete Vy, vážení? 

Pokud chcete rozptylovat naši pozornost dalšími volbami, tak nás už nezajímá, co nechcete, ale co chceme my.

Hra na to, že my vám budeme nosit podněty a projekty a vy se v nich budete vrchnostensky hrabat, až je utopíte do stohů byrokratické bažiny, už není udržitelná.

Ani v rámci jakékoli koalice, ať jsou to naoko Piráti se STANem, nebo SPD s Komunisty.

Přesněji ve výsledku stávajících koalicí STAN s komunisty nebo Pirátů s ANO.

Podívejte se na tento jediný projekt vládního programu revitalizace brownfieldu a ukažte nám svou pravou tvář:

Chcete bytové jednotky? Není problém. 

Chcete řadové domy? Není problém. 

Chcete hřiště pro děti vedle betonových džunglí Vámi povolených obchodních center? Není problém? 

Chcete rekonstrukci původního užití? Není problém. 

Nechcete nic z toho? Chcete jen škodit? Potom si musíme říci na závěr:

Vážení hejtmané, primátoři, starostové, zastupitelstva a úředníci krajské a místní samosprávy,

S vámi to není ani za vozem, ani z vozu.

Vy nevíte co chcete, a nedáte pokoj dokud nezkazíte všechno, kam šlápnete.

 Ukažte pravdu, ne volební tvář.

Může se ti také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

RSS