Dokumenty nestranných odborníků do 1/2018

K řešenému projektu jsem nechal zpracovat biologické hodnocení RNDr. Jiřím Vávrou, CSc., jakožto autorizovanou osobou ve smyslu § 45i odst. 3 ZOPK, resp. vyhlášky MŽP č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

V biologickém hodnocení autorizované osoby RNDr. Jiřího Vávry, CSc. je uvedeno:

„Biologické průzkumy provedené na lokalitě v době od 30. března do 11. července 2017 prokázaly výskyt zvláště chráněného druhu živočicha, a to mravence otročícího (Formica fusca fusca), jehož mraveniště leží v trouchnivějícím pařezu pod korunou vzrostlého dubu letního v sz. kvadrantu lokality. Občas na lokalitu zalétají dělnice ohroženého čmeláka zemního, jeho hnízda nalezena nebyla. Jiné zvláště chráněné organizmy nebyly zjištěny.“

„Na příkladu zde stručně popsaného osudu jedné snůšky vajec skokana hnědého v dočasné tůni ve středu posuzované lokality lze dokumentovat fakt, že vodní nádrž umístěná v takto silně urbanizovaném prostředí je vlastně ekologickou pastí, která představuje vážné nebezpečí pro všechny druhy obratlovců, pro které je vodní nádrž atraktivní v době jarního rozmnožování. Ochranu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť je třeba ve velkých městských aglomeracích řešit koncepčně, aby nedocházelo k izolaci fragmentů atraktivních biotopů, jejichž ekologická funkce je izolovaností významně okleštěna. To je ostatně otázka tvorby funkčního systému ekologické stability (ÚSES).“

„Na základě dostupných informací a vlastních poznatků získaných v rámci biologických průzkumů je možno stavební záměr, za splnění navrhovaných opatření (stanovení ochranného pásma okolo hnízda mravence otročícího), doporučit k realizaci.“

Výše uvedené Biologické hodnocení RNDr. Jiřího Vávry, CSC. bylo aktualizováno dne 19.9.2017 :

Aktualizací Biologického hodnocení od RNDr. Jiřího Vávry, CSc. [3] rozšířil původní počet nalezených druhů rostlin z původních 131 na 136 druhů a závěrem uvedl, že nebyla učiněna žádná zjištění, která by byla důvodem pro změnu závěrů uvedených v textu Biologického hodnocení.

Držitel autorizace MŽP RNDr. Jiří Vávra, CSc. se vyjádřil k nálezům zvláště chráněných druhů ve svém vyjádření ze dne 7.11.2017 a uvádí:

„Na ochranu mokřadního biotopu, který je předmětem sporu, mělo být pamatováno při tvorbě územního plánu města Liberce a při realizaci jeho jednotlivých částí, konkrétně při projektování rozsáhlých staveb v bezprostředním okolí, konkrétně parkovacího domu, OC Nisa a mnohých dalších včetně obslužných komunikací. Atraktivní mokřad existující izolovaně v souvisle urbanizovaném prostředí a obklopený frekventovanými komunikacemi (např. denní počet vozidel v komunikaci od ulice V Cihelně byl odhadován v Dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí vzniklých v souvislosti se stavbou obchodního centra Hypermarket Nisa na 5840 denně a celém blízkém okolí na 52680 denně, intenzivní zatížení dopravou v těchto místech dokládá i hluková studie) je typickou ekologickou pastí pro všechny uváděné druhy zvláště chráněných živočichů, jejichž zástupci jsou ohrožováni především projíždějícími vozidly v průběhu jejich jarních a podzimních migrací. Mimochodem, studium migračních koridorů obojživelníků v souvislosti se stavbou tohoto objektu nikdo neprováděl a nikdo nepostrádal.“

Totožný pohled na věc má i člen autorizační komise MŽP a autorizovaná osoba ve smyslu ZOPK doc. Dr. Jan Farkač, CSc., který ve svém vyjádření k postupům AOPK uvádí:

            „Na základě prostudování všech písemností (NDOP a [Podklady 1.-7.]) vztahujících se

k hodnocené lokalitě, lze k prosté hodnotě území, tedy také k nesouladu historických dat versus úctyhodné plejádě ZCH druhů zjištěných především v posledních dvou letech (?!) konstatovat následující:

Jako velmi netradiční považuji pořizování podkladů pro rozhodnutí…„AOPK proto zatím provedla pouze zevrubnou vizuální kontrolu z druhého patra parkovacího domu OC Nisa za účelem zhodnocení stavu biotopů…“ Na základě veškerých metodik a dostupných dat působí tato skutečnost nevěrohodně, zvláště když přítomnost mravenců rodu Myrmica není v žádném spise, databázi, výsledcích průzkumu, dokonce ani „z druhého patra parkovacího domu“ potvrzena – přesto úředník [Podklad 3.] přítomnost mravenců rodu Myrmica do svého vyjádření zařadil – je to klíčový moment, na základě kterého může čtenář neznající ostatní materiály nabýt dojmu, že se modrásek na lokalitě může i rozmnožovat (!), resp. i zamyslet se nad cílem, který je tím sledován.

 „klíčová lokalita Liberce“ – dříve možná byla, dnes jí rozhodně ale už není – a to díky obří zástavbě a vytíženým komunikacím v bezprostředním okolí diskutované plochy – viz. obr.výše – v povolení těchto staveb je možné spatřovat důvod chudnutí (degradaci) lokality a její postupný a nevyhnutelný zánik, protože dnes již žádná migrace obojživelníků do periodické mokřiny nemůže probíhat – není kudy – viz příklad ropuchy obecné, zjištěné naposledy v roce 2002 (klasický migrant !) …zbývají zde totiž jistě pouze jedinci živočichů, kteří zůstali a zimují na nezastavěné ploše či v několika blízkých zahradách, jejich počty se zcela jistě snižují – bez dalších přimigrovaných jedinců z okolí jejich populace na lokalitě pomalu vymizí a zaniknou – obdobně jako i ve volné přírodě díky zazemění, nebo ztrátě vody díky změně hydrických poměrů blízkými stavbami apod.

Doporučuji proto využít aktuální výsledky průzkumů RNDr. Jiřího Vávry, CSc., respektované autorizované osoby pro biologické hodnocení, protože výše uvedené nejasnosti resp. dokonce i možné pochybení úředníků důvěryhodně nepůsobí, a nejen že zásadním způsobem omezují vlastníka, ale zároveň tato skutečnost může mít negativní vliv na smysluplnost vymáhání zájmů ochrany přírody ve vnímání veřejnosti.

V lednu 2018 jsem požádal RNDr. Jiřího Vávru, CSc. o posouzení důvěryhodnosti nálezů modráska bahenního pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny. Ten odbornou nesprávnost nálezů potvrdil geobotanickým průzkumem, který byl součástí Stanoviska k poskytnutým podkladům ze dne 7.11.2017.

Dne 6.1.2018 vypracoval RNDr. Jiří Vávra, CSc. vyjádření k nálezům modráska bahenního pracovníky AOPK.

Autor tohoto stanoviska byl požádán majitelem výše uvedených pozemků o vyjádření k důvěryhodnosti či odborné správnosti údajů zanesených do NDOP. K problematice se vyjadřuji jako osoba, která se v oboru lepidopterologie pohybuje od roku 1969. Současně jsem ve formulaci svého stanoviska využil své zkušenosti z oboru geobotaniky a botaniky.

Vzhledem k faktu, že přítomnost prosperující populace modráska bahenního může být (citováno z Odborného posouzení AOPK ČR, Regionálního pracoviště Liberecko ze dne 11. 1. 2017, č. j. SR/0040/JH/2017-3), po kritickém zvážení zástupcem orgánu ochrany přírody (uvedenou písemnost vyřizuje Václav Tomášek), důvodem pro zamítavé stanovisko k posuzovanému stavebnímu záměru (modrásek bahenní je druhem legislativně chráněným na stupni silně ohrožený (Vyhláška č. 395/1992) a současně je obsažen v příloze I. Směrnice Rady 92/43/EHS), provedl jsem kritické posouzení veškerých dostupných podkladů v nálezové databázi AOPK a aktuální posouzení lokalit se zaznamenaným výskytem modráska bahenního. K tomu jsem byl vyzván majitelem pozemku, panem Ing. Josefem Lankem. Ten mi poskytl potřebné informace, které jsem nestranně posoudil a vycházel z nich ve své práci. Ve výše citovaném odborném posouzení je mimo jiné uvedeno, že, cituji: …„na jmenovaných pozemcích se nachází společenstvo s unikátním zastoupením druhů vázaných na mokřadní biotopy, které není v regionálním měřítku běžné, s ohledem na jeho umístění v intravilánu města.“ Dále, že se zde nacházejí …„biotopy zvláště chráněných druhů živočichů…modrásek bahenní (Maculinea nausithous)…. Dále je uvedena skutečnost, že …“modrásek bahenní je chráněn i evropskou legislativou“. …“Pro ochranu modráska bahenního je navrženo „vybrat“ vhodnou podmáčenou louku v blízkém okolí do 500 metrů a na ní provádět vhodný management zaměřený na vytvoření vhodných podmínek výhradně pro modráska bahenního“. V závěru odborného posouzení je konstatováno, že: …“zničení lokality představuje ohrožení celé místní populace …modráska bahenního“. Je citován platný zákon č. 114/1992 Sb. v části: „Zvláště chránění živočichové jsou chránění ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přírodní i umělá sídla a jejich biotop.“

V nejbližším okolí předmětné lokality se nenacházejí vhodné biotopy pro vývoj modráska bahenního. Nicméně liberecký region skýtá mnohé potenciálně vhodné lokality a rozšíření tohoto druhu modráska by měla být věnována větší pozornost orgánů ochrany přírody s cílem zajistit ochranu a vhodný management perspektivních habitatů. Předmětná lokalita ve vlastnictví pana Ing. Josefa Lanka není perspektivním biotopem modráska bahenního.

Správnost determinace modráska bahenního bez přítomnosti nálezce na lokalitě (Tomášek, nález označený X z 18. 7. 2017) není zaručená. Lokalita byla v tu dobu oplocena neprůhlednou textilií a uzavřena proti vstupu nepovolaných osob. Případné studium imág v letu nějakou distanční metodou je nevěrohodné, počty snadno zpochybnitelné. Na lokalitě nebyla v průběhu průzkumů prováděných mnou v roce 2017 zjištěna přítomnost mravenišť hostitelského rodu Myrmica.

Další nálezy modráska bahenního v nejbližším okolí předmětné lokality byly učiněny na biotopech, které svými vlastnostmi neodpovídají nárokům druhu, vycházeje z dostupných podkladů informujících o rozšíření přírodních habitatů a vlastního geobotanického průzkumu učiněného dne 7. 11. 2017. Pokud na nich skutečně byly učiněny nálezy obsažené v nálezové databázi NDOP, pak může jít o zalétnuvší jedince z biotopů, které jsou skutečně druhem trvale osídleny a jejichž přítomnost je v širším okolí lokality více než pravděpodobná. Na tomto místě je vhodné vyjádřit podiv nad tím, že nálezů modráska bahenního v tomto regionu, konkrétně z uvedeného mapovacího čtverce, je v nálezové databázi NDOP tak málo.

Orgánu ochrany přírody lze doporučit, aby tomuto druhu motýla, který je rozhodně významným indikátorem kvalitních mokřadních biotopů, věnoval v území své působnosti odpovídající péči, provedl na potenciálně atraktivních biotopech detailní průzkumy a zamezil tomu, aby byly vhodné biotopy další urbanizací plošně redukovány a izolovány, případně znehodnocovány rozličnými stavebními činnostmi. Aby byly informace o atraktivitě lokality pro modráska bahenního věrohodné, je nutno na perspektivních biotopech provést cílené průzkumy, které budou zaměřeny na celkové zhodnocení biotopu z pohledu podmínek pedologických, hydropedologických, geobotanických a v neposlední řadě také z pohledu výskytu mravenišť rodu Myrmica. Samotná registrace poletujících imág není dostačujícím podkladem pro rozhodování orgánu ochrany přírody, jak bylo praktikováno v tomto konkrétním případě.

Závěrem si dovoluji vyjádřit svůj názor na věrohodnost nálezů učiněných uvedenými autory: Nález Tomáška V. učiněný dne 18. 7. 2017 zřejmě distanční metodou (předpokládám, že nevnikl na oplocený pozemek ve vlastnictví Ing. Josefa Lanka neoprávněně) není směrodatný. Samotný údaj o počtu poletujících imág je snadno zpochybnitelný, a to i za předpokladu, že autor měl k dispozici kvalitní dalekohled.

Nálezy v bezprostředním okolí předmětné lokality jsou zřejmě mylné, případně jde o zalétnuvší jedince z atraktivních biotopů ve vzdálenějším okolí. Velký počet nálezů učiněných v jednom datu (1. 8. 2017) dvěma autory vede k zamyšlení nad skutečným účelem této jejich aktivity, v době, kdy zřejmým cílem úředníků státních institucí KÚ LK a AOPK, jichž jsou autoři zaměstnanci, je znemožnit majiteli pozemku, tedy Ing. Josefu Lankovi, realizaci jeho stavebního záměru.

 Doporučuji prověření nezávislosti rozhodování dotčených orgánů a zúčastněných osob, jejichž aktivity v globálním důsledku vedou k omezování práv občana a zpochybňování jeho vlastnických práv. Pokud by se potvrdilo, že aktivity všech zúčastněných jsou vedeny nečistými úmysly neslučitelnými s jejich funkčními postaveními, šlo by o aktivity, které silně ohrožují kredit státních orgánů a zpochybňují jejich snahy v oblasti ochrany přírody a krajiny.