EIA pro projekt v obchodní zóně u dálnice

Dne 12.12.2016 bylo kvůli mému projektu zahájeno zjišťovací řízení z níže uvedených důvodů, a to i přes to, že projekt autobazaru je zcela v souladu s územním plánem a Krajský úřad Libereckého kraje vydal při změně Územního plánu v roce 2009 souhlasné stanovisko, že se v této lokalitě dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nevyžaduje vyhodnocení vlivů na životní prostředí :

• Hluková expozice – v mé projektové dokumentaci chyběla hluková studie. Tu jsem nechal ihned vypracovat u RNDr. Jiřího Nováka s výsledkem, že hluk neovlivní životní prostředí v okolí. Zároveň se podivil nad tím, kdo vymyslel nárok na hlukovou studii pro projekt s denním průjezdem do 30 automobilů, v místě, kde v okolí do 100 m projede denně 80.000 včetně nákladních automobilů. S mým projektem se do okolního hluku z okolí tzv. schovám a ani ho nenavýším!

• Dopravní situace v areálu – je spekulováno nad otázkou proč mám v areálu pro prodej osobních automobilů navrženy křivky otáčení podle nákladních automobilů do 7,5 t. Vzhledem k tomu, že jsou pozemky prostorné, tak jsem z opatrnosti křivky otáčení naddimenzoval, aby nedocházelo k možné kolizi se stavbami – opěrná stěna, obrubníky, sloupy osvětlení apod. Nechci, aby situace uvnitř areálu vypadala jako na parkovištích pro osobní auta v centru města Liberec, kde je vše projektováno podle normy bez ohledu na pohodlí, viz parkovací dům Hotelu Babylon. Výše uvedená volba křivek je zcela na investorovi. Mimo jiné i toto řešilo výše uvedené koordinované stanovisko „odborných“ složek KÚ LK.

• Osvětlení areálu – uvnitř areálu mám navrženo i osvětlení parkovací plochy s režimem svícení od soumraku do 21:00 hod. Na základě požadavku jsem nechal vytvořit osvětlovací studii na osvětlení o 15 ks svítidel a celkovém příkonu 1,1 kW (přesně 1135 W). Pouze upozorňuji, že o 10 m dál stojící parkovací dům má osvětlení zapnuto ve dvou nadzemních podlažích do 23:30 hod o cca. 500 ks zářivkových světlech s orientačním celkovým příkonem 58 kW (tj. 58000 W).

• Existence údajů o zvláště chráněných druzích na pozemcích zasažených stavebním projektem. Dle názoru KÚ LK se na pozemcích měly nacházet biotopy zvláště chráněných druhů – ropucha obecná, užovka obojková, čolek obecný, čolek horský, čolek velký a modrásek bahenní.

Kvůli výše uvedené záležitosti jsem v únoru 2017 oslovil RNDr. Jiřího Vávru, CSc. k provedení biologického hodnocení, které je jediným zákonem předvídatelným podkladem při rozhodování úřadů k činnostem v lokalitách s možným negativním dopadem na životní prostředí. Výše jmenovaný RNDr. Jiří Vávra, CSc. je dle Zákona o ochraně přírody a krajiny držitelem autorizace udělované Ministerstvem životního prostředí (k dnešnímu dni je vydáno 78 autorizací od komise, která se mimo jiné skládá ze zástupců krajských úřadů, ČIŽP, AOPK, MŽP a dalších).

Dne 15.7.2017 mi byl předán RNDr. Jiřím Vávrou, CSc. dokument Doubí u Liberce – Autobazar, parcely č. 369, 370, 371 a 372 v k.ú. Doubí u Liberce, biologické průzkumy a biologické hodnocení dle zákona č. 114/92 Sb. Průzkumy RNDr. Jiřího Vávry, CSc. nepotvrdily nálezy výše uvedených druhů živočichů. Naopak autorizovaná osoba našla jiné zvláště chráněné živočichy (čmelák polní a mravenec otročící), u kterých vyhodnotila vliv projektu na jejich existenci – žádné ohrožení, není nutno žádat kompenzačních opatření. Pouze navrhla k ochraně mravence otročícího stanovení ochranného pásma v okruhu 3 m od jeho hnízda. Závěrem lokalitu uzamčenou v silně urbanizované části Liberce označil jako ekologickou past pro všechny druhy živočichů vyhledávající vodní prostředí. Dále sděluje, že „Ochranu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť je třeba ve velkých městských aglomeracích řešit koncepčně, aby nedocházelo k izolaci fragmentů atraktivních biotopů, jejichž ekologická funkce je izolovaností významně okleštěna. To je ostatně otázka tvorby funkčního systému ekologické stability (ÚSES)“. Ke stavebnímu záměru uvedl: „Na základě dostupných informací a vlastních poznatků získaných v rámci biologických průzkumů je možno stavební záměr, za splnění navrhovaných opatření doporučit k realizaci.“ Dne 7.8.2017 bylo Biologické hodnocení podáno na Krajský úřad Libereckého kraje.

K výše uvedenému Biologickému hodnocení jsem dodal dne 21.9.2017 na Krajský úřad Libereckého kraje:

• aktualizaci Biologického hodnocení od RNDr. Jiřího Vávry, CSc. v němž rozšířil původní počet nalezených druhů rostlin z původních 131 na 136 druhů a závěrem uvedl, že nebyla učiněna žádná zjištění, která by byla důvodem pro změnu závěrů uvedených v textu Biologického hodnocení.
• Rozsudek MS v Praze, č.j. 5A 193/2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. 7 As 83/2017 z nichž ve zkratce vyplývá:
• pokud se na ploše nevyskytují zvláště chráněné druhy, není potřeba žádat o výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů
• biologické hodnocení je jediným zákonem předvídatelným podkladem pro hodnocení vlivu na životní prostředí
• pokud existuje více podkladů, vždy se přiklonit biologickému hodnocení od autorizované osoby dle Zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ke konci měsíce září 2017 jsem byl kontaktován pracovnicí Agentury ochrany přírody a krajiny Mgr. Jitkou Feřtovou ohledně prohlídky mých pozemků na základě vyžádání Krajského úřadu Libereckého kraje. Stanovil jsem si podmínku, že při prohlídce bude přítomen RNDr. Jiří Vávra, CSc., aby nedošlo k nedorozumění. První termín nebyl akceptován ze strany Mgr. Jitky Feřtové kvůli čerpání dovolené, druhý termín nevyhovoval RNDr. Jiřímu Vávrovi. Společně akceptovaný termín byl 2.10.2017. Mgr. Feřtová se již nikdy neozvala, jiný termín nevyžadovala a posudek vypracovala na základě průzkumu z druhého patra parkovacího domu. Více na zde.

Dle výše uvedených podkladů by mělo být rozhodnutí Krajského úřadu po věcné i právní stránce předvídatelné. Ovšem dne 23.10.2017 mi bylo oznámeno, že na základě znaleckého posudku AOPK ze dne 16.10.2017 naše žádost nesplňuje podmínky k výstavbě a bude rozhodnuto v můj neprospěch k čemuž se mohu vyjádřit ve lhůtě do 14 dnů. Ve zkratce uvedený posudek říká, že v Nálezové databázi jsou historické nálezy zvláště chráněných druhů a nelze projekt realizovat. Agentura ochrany přírody a krajiny posoudila z 2. NP parkovacího domu mé pozemky a k nim si spárovala historické nálezy v NDOP, které nelze nijak smazat na základě vypracovaného Biologického hodnocení RNDr. Vávry, CSc. Tento posudek na jednu stránku A4 má pro Krajský úřad Libereckého kraje zřejmě vyšší právní tíhu než Biologické hodnocení pozemků o 23 stranách A4 a vyjádření ze dne 21.9.2017 jako doplnění textu Biologického hodnocení.

Na základě výše uvedeného jsem dne 9.11.2017 dodal Krajskému úřadu Libereckého kraje:

1. Vyjádření autorizované osoby dle ZOPK RNDr. Vávry, CSc., ve kterém je ve zkratce uvedeno:
   1. Vyhodnotil kvalitu „posudků“ AOPK vzhledem k jejich sběru dat, např. zevrubné průzkumy z 2. NP parkovacího domu.
   1. K návrhu AOPK ohledně „výběru“ vhodného náhradního biotopu pro modráska bahenního v blízkosti mých pozemků sděluje, že tato myšlenka je idealistická a nereálná, protože tento „výběr“ zcela závisí na jedincích tohoto druhu, jejich genetice a lokalitě. Dále sděluje, že můj pozemek rozhodně není biotopem modráska bahenního, viz níže.

• K návrhu AOPK ohledně „výběru“ vhodného biotopu v těsné blízkosti pro obojživelníky sděluje: „V kontextu s pokračující urbanizací a stoupající intenzitou provozu v těsném sousedství lokality nelze považovat mokřad, jehož charakter sám závisí na odtokových poměrech v bezprostředním okolí, za perspektivní biotop uváděných druhů obojživelníků. Ze stejného důvodu považuji za odborně chybné uvažovat o budování náhradních biotopů pro případný transfer v blízkém okolí, opět uvnitř intravilánu velkého města, kde územní plán zanedbal řešení ochrany těchto organizmů a postupná realizace územního plánu vede k další fragmentaci zbývajících přírodních či polopřírodních enkláv, v nichž případně se dnes vyskytující zvláště chráněné organizmy budou jen dožívat v trvalém stresu.“

• Dále sděluje, že: „Ochranu předmětného fragmentu mokřadu na uvedených pozemcích považuji za opožděnou snahu zodpovědných orgánů napravit to, co se již za současného stavu napravit nedá. Doporučuji územně příslušným orgánům zaměřit se v regionálním měřítku na okamžitou změnu koncepce územního plánu, v němž se nebude ochrana druhu a stanovišť chytat posledních příležitostí, jak je tomu evidentně v tomto případě.“

• K „účelovým“ nálezům modráska bahenního ze strany AOPK provedl geobotanický průzkum uvedených lokalit a zcela potvrdil jejich odbornou závadnost. Provedl syntaxonomické geobotanické zařazení porostů na plochách s nálezy modráska bahenní na diskutované ploše a na plochách v okolí a zkonstatoval, že lokalita a biotopy v blízkém okolí nesplňují požadavky modráska bahenního na stanoviště a přítomnost hostitelského mravence rodu Myrmica. Připustil, že se mohlo jednat o záletnuvší jedince. Více na www.uradujem.cz/modrasek.pdf

• Doporučil AOPK lokality kde mohou v okolí mých pozemků hledat již fungující biotopy.

Vyjádření doc. Dr. Jana Farkače, CSc.

• Vyjádření autorizované osoby dle ZOPK a člena komise Ministerstva životního prostředí udělující autorizace osobám s autorizací pro biologická hodnocení doc. PaedDr. Jana Farkače, CSc., ve kterém je ve zkratce uvedeno:

1. Sdělení, že jako velmi netradiční považuje metodu pořizování podkladů pro rozhodnutí: „AOPK proto zatím provedla pouze zevrubnou vizuální kontrolu z druhého patra parkovacího domu OC Nisa za účelem zhodnocení stavu biotopů…“

• Vyjádření údivu nad označením řešených pozemků jako biotop modráska bahenního na místě, kde nebylo nikdy prokázáno ani nalezeno hnízdo mravence rodu Myrmica (hostitel) potřebného k vývoji modráska bahenního [14].

• Zhodnocení lokality dle nálezu ropuchy obecné v roce 2002, kdy je ropucha obecná označována jako tradičně migrující obojživelník. Pokud byla naposled objevena v 2002, ukazuje to, že se již nemá na mé pozemky kudy dostat kvůli urbanizaci okolí. Pokud se na lokalitu nedostane ropucha obecná, pak již žádný další obojživelník nemá šanci na dokončení migrace. „Zbývají zde totiž jistě pouze jedinci živočichů, kteří zůstali a zimují na nezastavěné ploše či v několika blízkých zahradách, jejich počty se zcela jistě snižují – bez dalších přimigrovaných jedinců z okolí jejich populace na lokalitě pomalu vymizí a zaniknou.“

• Vyjádření údivu, že AOPK na základě provedeného místního šetření dne 22.12.2016 a důkladného seznámení se všemi dostupnými podklady dospěla k názoru, že se aktuálně na lokalitě vyskytují ZCHD. Toto je ojedinělá rarita, protože by koncem prosince byly k vidění – ropucha obecná, čolek obecný, čolek velký, čolek horský, užovka obojková a modrásek bahenní.

• Závěrem uvádí: „Doporučuji proto využít aktuální výsledky průzkumů RNDr. Jiřího Vávry, CSc., respektované autorizované osoby pro biologické hodnocení, protože výše uvedené nejasnosti resp. dokonce i možné pochybení úředníků důvěryhodně nepůsobí, a nejen že zásadním způsobem omezují vlastníka, ale zároveň tato skutečnost může mít negativní vliv na smysluplnost vymáhání zájmů ochrany přírody ve vnímání veřejnosti.“

• Vyjádření žadatele k podkladům pro rozhodnutí spolu s doplněním odborných stanovisek autorizovaných osob k vyjádřením AOPK, ve kterém je ve zkratce uvedeno:
  • popis historie, popis činností
  • shrnutí vyjádření RNDr. Jiřího Vávry, CSc., doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc.
  • právní rozbor vyjádření

Pro pořádek připojuji životopis a publikační činnost RNDr. Jiřího Vávry, CSc. + životopis a publikační činnost doc. PaedDr. Jana Farkače, CSc.

I přes výše uvedené podklady, vyjádření, rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze se Krajský úřad Libereckého kraje přiklonil k názoru Agentury ochrany přírody a krajiny v můj neprospěch, i když jsem splnil veškerá zákonná kritéria. Tato agentura nemá předmětnou autorizaci, nejsou v jejich územních pracovištích zaměstnány na referentských postech celorepublikově uznávané a respektované osoby s letitou celoživotní praxí v ochraně a poznávání přírody sdělující své znalosti pořádáním přednášek a psaním nespočtu publikací.

Pohled na odbornost Agentury ochrany přírody a krajiny je zcela zkreslen již vydanými dokumenty a nálezy, viz:

• Odborně špatné (možná fiktivní) nálezy modráska bahenního pracovníky AOPK  – www.uradujem.cz/modrasek.pdf
• Návrh hospodaření se zeminou (údajně I. a II. třídy ochrany ZPF) vypracovaný AOPK zde.
• Znalecké posudky AOPK na základě průzkumů v prosinci nebo z 2. NP parkovacího domu zde.

Porovnání administrativní náročnosti při projektu autobazaru a výstavby Nákupního centra Hypernova, později OC Nisa zde.