Jak jsem viděl výstavbu autobazaru u OC Nisa v lednu 2018
Na úvod tohoto závěru k mé složité situaci budu citovat z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16:
„Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny, a samozřejmě i daní. Stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost.“
„Právo podnikat zakotvené v čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod znamená právo na svobodnou volbu každého, jakým způsobem si bude opatřovat své prostředky k životu. Právo rozhodnout se, zda člověk bude na někom závislý (závislá činnost, zaměstnání) nebo se o sebe postará sám, a to se všemi z toho plynoucími riziky (podnikání). Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat. Souvisí však i se zákazem nucených prací. Svědčí o tom zkušenosti z minulého totalitního režimu. Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo je trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na téměř jediném zaměstnavateli, a to na státu. Pomiňme velmi malou skupinu soukromě hospodařících zemědělců a o něco větší skupinu družstevníků. Společnost, v níž naprostá většina občanů je se svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodná společnost. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářejících podmínky pro společnost svobodných občanů. Respekt ke svobodě (jakéhokoliv typu, nejen podnikání) musí být vždy na prvním místě.“
„U malých podnikatelů pak nejde jen o bezprostřední finanční náklady, nýbrž i o zatížení podnikající osoby další starostí, kterých však má již nyní „nad hlavu“.“
Jak je uvedeno výše uvedenou citací z nálezu Ústavního soudu – starostí spojených s podnikáním je obrovská spousta.
V roce 2015 jsem se rozhodl podnikání rozšířit a vybudovat novou moderní provozovnu autobazaru. V této oblasti podnikání působím od roku 1990.
Abych své rozhodnutí, zakoupit pozemky p. č. 369, 370, 371 a 372 v k. ú. Doubí u Liberce, neuspěchal, nechal jsem si zpracovat na odboru hlavního architekta Územně plánovací informaci (dále jen „ÚPI“). Po obdržení této informace jsem pozemky zakoupil.
V této územně plánovací informaci Statutární město Liberec v rozporu se stavebním zákonem neuvedlo, že se podle orgánů ochrany přírody a krajiny mají na těchto pozemcích nacházet zvláště chránění živočichové. Na základě přípisu Statutárního města Liberec o nevhodnosti zástavby mi v současnosti Krajský úřad Libereckého kraje odmítá povolit výjimku, z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů, přestože v prakticky identických případech na území kraje výjimky povoluje.
V této souvislosti jsem zadal zpracování biologických průzkumů a biologického hodnocení, a to RNDr. Jiřímu Vávrovi, CSc. jakožto autorizované osobě ve smyslu § 45i odst. 3 ZOPK, resp. vyhlášky MŽP č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Biologické průzkumy (hodnocení) dané lokality prováděné autorizovanou osobou probíhaly od března do července 2017. Biologické hodnocení bylo dále aktualizováno RNDr. Jiřím Vávrou, CSc. dne 19.9.2017.
Ze závěrů biologických hodnocení RNDr. Jiřího Vávry, CSc. provedených v hlavním vegetačním období vyplynulo, že oproti minulosti došlo ke změně poměrů a že se na pozemcích odvolatele žádní zvláště chránění živočichové, pro které je vedeno řízení o výjimce (tj. ropuchy, užovky, čolci ani modrásci) nevyskytují.
Na základě rozhodnutí KÚ LK, které nenabylo právní moci vzhledem k podanému odvolání, nechápu proč je do Zákona o ochraně přírody a krajiny zakotveno biologické hodnocení jako stěžejní podklad pro udělování výjimky. Důležitost biologického hodnocení spočívá v tom, že tvoří podklad k rozhodnutí v dané věci a dává správnímu orgánu jednoznačnou odpověď, zda zamýšlený zásah bude mít vliv na místní biotu a jak tento vliv bude významný z hlediska ochrany přírody a krajiny.
Pokud se zákonodárce rozhodne zrušit pojem biologické hodnocení ze ZOPK, bohužel Česká republika přijde o nejvyšší autoritu mezi odborníky s letitou praxí a přenechá hodnocení záměrů úředníkům, kteří nejsou schopni plnit ani svou zákonnou povinnost o poskytování informací pro Územně analytické údaje dle Stavebního zákona v řádných lhůtách. Na provedení prvních průzkumů měly všechny státní složky 36 měsíců, nikoliv 5 či 10 dnů které nám byly běžně milosrdně poskytovány k vyjádření se.
Po téměř dvou letech řešení této nekonečné a finančně vyčerpávající situace s nulovým výsledkem mám za to, že i odbor „Územní plánování“ je „zbytečně obsazená kancelář“ na radnicích v České republice. Dle mého názoru plochy, které jsou určeny k zástavbě, by již měly mít základní a zásadní problémy vyřešeny (dostatečná infrastruktura – elektřina, voda, plyn, kanalizace, dopravní napojení, hlukovou expozici, ochranu životního prostředí apod.). Pokud jsem si zadal vyhotovení Územně plánovací informace, zákonitě očekávám, že dostanu dokument s „kulatým razítkem“, na kterém budou uvedená všechna omezení, která mě neminou při cestě ke stavebnímu povolení a mohu s tímto nadále pracovat při přípravě projektu, případně ustoupit od nákupu. Jak v roce 2010 varoval Magistrát města Liberec titulkem: „Informujte se o pozemcích“ , ve kterém občanům doporučuje:
„Zájem občanů realizovat na určitém pozemku konkrétní záměr, např. stavbu rodinného domu, může narazit na fakt, že předmětný pozemek není pro požadované využití vhodný. Vhodnost pozemku je nutno posoudit i při rozhodování o koupi pozemku. Využití pozemků musí být v souladu s platným územním plánem. Problém nevhodnosti je často zjištěn pozdě a může znamenat úplnou nemožnost realizace projektu, navýšení nákladů nebo několikaletý odklad zahájení stavebních prací.“
Jedinou a nespornou výhodou Územně plánovací informace zpracované odborem hlavního architekta příp. odborem územního plánování je její cenová dostupnost. Tento nic neříkající dokument je zcela zdarma, což se o ceně pozemku konstatovat nedá.
Legitimní očekávání kladného vyřízení celé situace nemůžete očekávat, ani když se chystáte stavět vedle „betonových monster“ (250.000 m2 bez trochy zeleně) v silně urbanizované lokalitě, které byly povoleny orgány ochrany přírody a krajiny, aniž by tyto orgány měly přehled o životním prostředí v lokalitě. Průzkumy nebyly požadovány.
I když se Vám již podaří zjistit a zdokumentovat skutečný stav věci (v mém případě, že jedna z nejvyšších autorit, kterých je nyní v ČR 78, v hodnocení vlivů na životní prostředí sdělila, že lokalita není biotopem čolků, modrásků, užovek a ropuch), tak se může přihodit, že se dostanete do víru politických her.
Statutární město Liberec, orgány ochrany přírody a krajiny mají velký zájem na nerealizaci předmětné stavby. O nevyužitelnost pozemků k určeným účelům se výše uvedené odbory starají svými účelovými nálezy, stanovisky, rozhodnutími a navyšováním administrativní zátěže pro investora, tedy pro mě. Kvůli personálním vazbám byla několikrát vznesena námitka podjatosti. Zbytečně.
Skrze orgány ochrany přírody a krajiny a další složky Magistrátu města Liberec jsou nekalými praktikami vymáhány povinnosti, které mě mají odradit od realizace záměru. Přitom si zřejmě mám nechat líbit finanční škody, které mi úřady způsobily.
V moderních a pokrokových zemích, příp. i některých městech České republiky, je Územní plán nejzásadnějším dokumentem pro rozvoj obce. Důležitý je zároveň i pro legitimním předvídání občanů a firem. Liberec je dle mého názoru výjimkou, pokud si bedlivě prozkoumáte níže přiloženou tabulku s časovou osou a vývojem užití řešených pozemků:
| Období | Funkce dle ÚP | Poznámka |
| 18XX – 1919 | těžebna cihlářských hlín | |
| 1919 – 1965 | zastavitelná plocha | v intravilánu zastavitelných částí území |
| 1966 – 1985 | zastavitelná plocha | |
| 1985 – 2002 | zastavitelná plocha | 1997 – stavební povolení OC Hypernova |
| 2002 – 2007 | ochranná zeleň | žádost bývalé majitelky o změnu ÚP |
| 2008 – 2010 | ochranná zeleň | schvalování změny ÚP na plochy „SS“ |
| 11.5.2011 | plochy výrobně – obchodní | koncept návrhu ÚP |
| 24.10.2012 | plochy výrobní a skladování | návrh pro společné jednání s dotčenými orgány !!! – bez námitky |
| 13.6.2013 | plochy občanského vybavení | návrh veřejně projednán 13.6.2013 – bez námitky |
| 11.10.2014 | Volby | Vítězství Změny pro Liberec – ekologické sdružení Čmelák – společnost přátel přírody |
| 25.6.2015 | regulativ o změně ÚP | Usnesení nového zastupitelstva na vypracování nového návrhu ÚP |
| 15.3.2016 | sídelní zeleň | Nový návrh – společné jednání a dohoda s dotčenými orgány |
| 26.6.2018 | sídelní zeleň | Veřejné projednání |
Platný Územní plán města Liberec byl schválen v roce 2002 a byl koncipován na období 15 let. Ve výše uvedené tabulce je uvedeno, že od začátku 20. století byly řešené pozemky stavební až do roku 2002, kdy je z mě neznámých důvodů zastupitelé znárodnili na zeleň. Celé století vydržely pozemky v zastavitelné části a ani „komunisti“ s tím nehnuli. Od roku 2008 se jedná o zpětné změně na zastavitelné a v roce 2010 se užití pozemků mění na zastavitelné. Dle analogie by v zastavitelných měly zůstat minimálně do roku 2025. Jenže již v roce 2015 jsou v novém návrhu územního plánu opět nezastavitelné. Jak píši v jiném textu – změnou (pro Liberec) prošel i pohled na užití pozemků.
Jak uvedl ve svém nálezu Ústavní soud: „Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem.“ S tímto výkladem se zcela ztotožňuji, pouze toto není akceptováno úřady státní správy ani k občanům, natož k parazitujícím živnostníkům. Zásadní jsou ve správním řízení termíny, se kterými si úřady hlavu nelámou. Jedno „šikanózní“ řízení vedené proti mě Magistrátem města Liberec nařizovalo učinit nápravu a uhradit do 10 dnů pokutu. Pokud bych si byl vědom pochybení, uhradím a napravím. Jenže chyba byla u odesílatele příkazu, který ještě toto jednoduché řízení neukončil ani po 115 dnech (lhůta 30 dnů je již dávno překročena).
S ještě absurdnější novinkou, která se doufám nikdy „nevypřílepkuje“ do Správního řádu jsem se setkal u České inspekce životního prostředí, jednající vedoucím oddělení kontroly Mgr. Lukášem Hudcem. Dle názoru ČIŽP jsem se nedostatečně informoval u příkazce (KÚ LK – Mgr. Radomíra Studeného) jak mám splnit příkaz. Ovšem kdybych příkaz nesplnil, tak mi bylo pohrozeno správním řízení. Samozřejmě sen každého úředníka – „Občane, zkontroluje to po mě. Bez prosím.“ Ústavní soudci při svém nálezu zřejmě netušili, jaké novinky by správní orgány rády zavedly.
O podpoře podnikání nemůže být řeč, protože žádnou podporu ze strany státu nežádám a podporován nechci být. Co naopak chci, aby když splním veškeré zákonem dané náležitosti, aby i státní složky postupovaly dle odborných názorů, ustálených pravidel, zákonů a rozsudků soudů. Nelze většinu rozhodnutí posouvat na vyšší organizační složku státu, aby celá věc skončila na dlouhá léta u soudu.
Slovy ing. arch. Adama Gebriána, držitele titulu „Architekt roku 2015“ za neúnavnou publikační a diskuzní aktivitu ve veřejném prostoru směřující ke zvyšování povědomí o architektonické kultuře, jsou v České republice neúměrně vysoké časové a finanční náklady na přípravu výstavby. Díky těmto nákladům investor šetří na tom, co ovlivnit může – kvalita architektury, kvalita projektové dokumentace a kvalita provedení. Nejde tedy o to mít kvalitní stavbu, ale „ten papír“.
Jak uvedl ekonomický náměstek primátora Mgr. Jan Korytář v tiskové zprávě Změny pro Liberec: „…V tomto případě, jak se říká, už přetekl pověstný pohár trpělivosti. Kdyby nic jiného, je to vzkaz, že žádný z úředníků, státem placených zaměstnanců, si nemůže dělat, co chce a musí být připraven se ze svých postupů zodpovídat.“
Jak „nalezl“ Ústavní soud – „Být živnostníkem není vůbec jednoduché“.
Vážený soude, ani občanem není býti jednoduché…..
Ing.
Josef Lank
