0
sdílej

My nebo oni. Musí to tak být?

Vážení starostové, primátoři, vážení hejtmani, vážení zastupitelé,

píšeme vám ne z nějaké zášti – považujte tento dopis za podanou ruku odborníků, manažerů, kteří svůj život zasvětili práci a péči o druhé. Chceme vám pomoci ze slepé uličky, ve které se nacházíte. Píšeme otevřeně, upřímně, veřejně, všem. Nemáme co skrývat, nemáme důvod se vás bát a tedy ani na vás zahlížet. Naše kruhy se míjejí, neprotínají, pracujeme ve svých firmách nebo v nadnárodních korporacích, které žijí svým životem, odvislým od národních států, rozhodně nemáme v úmyslu svým zaměstnancům ubližovat či je krátit na jejich právech a prostředcích. To vše děláte vy.

Právě nyní, celý březen roku 2020 a jistě máte stejný záměr i na duben, žijete na jejich úkor. Na úkor nás všech. Nyní se ukazuje, že výkon politických stran a hnutí je stejnou měrou patetický jako nadbytečný, nic nepřináší, nikomu nepomůže, naopak, šíří mezi lidi chaos, bezmoc, rozkol a zlost. Pokud sledujete internet a veřejný prostor, tak stejně jako my víte, že reprezentujeme široké spektrum stanovisek stovek tisíc občanů ČR. Minimálně těch, které stát hodil přes palubu v době pandemie koronaviru.

Chápeme, že stát nemá prostředky na to, aby sanoval škody, které svými opatřeními rodinám podnikatelů a živnostníků způsobil. Chápeme, že nějaká opatření udělat musel, i když o jejich formě, účinnosti a zneužití můžeme dlouze diskutovat. Chápeme, že pandemie koronaviru je planetární tragédií, hluboce cítíme s Itálií a s dalšími státy, které doslova bojují o přežití svých lidí.

Zde však mluvíme o tom, že uvnitř České republiky důsledky pandemie nedopadají na všechny stejně. Na některé Čechy dokonce nijak.  A mezi ně patříte právě vy. Zaměstnanci krajské, okresní a místní samosprávy.

Protože pracujeme v provozech, kde máme denně před očima doslova tisíce lidí, kteří v halách a  při plnění svých povinností nemohou dodržovat státem nařízené normativy, chápeme dvě věci:

Zaprvé státní nařízení jsou bezzubá, neefektivní a represivní, jsou předstíráním práce, z druhé strany jsou sekundárním ohrožením života, existence a svobody občanů. Protože víme, že v oblasti zásobování a distribuce pracují povětšinou obyvatelé obcí a menších měst, kteří na trhu práce nemají na výběr, z důvodů, které níže rozvádíme. Známe rizika, která stát odmítá zohlednit, o kterých mlčí a známe i důvod, proč tyto lidi vystavuje nebezpečí.

Známe náladu rodin, které zůstaly bez prostředků a známe odhodlání těch, kteří riskují své zdraví proto, aby utáhli náklad, který na jejich bedra naložil stát. A která jsou zbytečná. V březnu 2020 jsme pochopili, že stát nemůže svým lidem pomoci, nemá z čeho. Hraje roli “svačináře v hladomorně” – všechno projedl. Tomu rozumíme. Zde však píšeme o tom, že stát v době, kdy je jeho občanům nejhůře, jim brání v tom, aby si pomohli sami. Píšeme o tom, že se i v této době se na své občany zavěsil a ždíme je ze zbytků jejich sil.

Uvědomte si, že každá vaše mzda v březnu 2020 je dluhem daňových poplatníků a je překážkou k narovnání obrovského deficitu, který Covid -19 (dále c-virus) způsobil.

C-virus ukazuje jasně, že tento stát je na dně. Jeho potravinové rezervy jsou nula. Hmotné rezervy totéž. Finanční jsou ještě k tomu všemu v mínusu. Viděli jste sami, že nemocnice nemají základní rezervy pro situace, na které mají povinnost být připraveny, pokud vůbec mají plnit svou funkci institucionalizovaného zdravotnictví. Většinu českých nemocnic si mezi sebou přehazují města a kraje. Korupční aféry ve zdravotnictví stíhají korupční aféry, a případy selhání péče známe ze sociálních sítí téměř jako pravidlo a známe platy manažerů nemocnic a právníků, kteří je žehlí.

V této chvíli je, i před epidemií nepřijatelná situace, vybarvena sytými barvami.

Z čísel šíření c-viru, které sledujeme denně ve statistikách vidíme, že situaci se nedaří stabilizovat, naopak. Čísla indikují, že máme před sebou běh na dlouhou trať. Snažíme se vám vysvětlit, že je zapotřebí přijmout okamžitá opatření. Že vám už nemůžeme proplácet dubnové platy, dotace, ani jiné benefity, které pobíráte, že na ně prostě stát nemá stejně, jako nemá na kompenzaci ztrát provozů, které zastavil. Snažíme se zabránit krizovým situacím, občanským nepokojům, násilí, máme podloženou obavu z rabování, z nenávisti, bití obušky a stříkání slzného plynu a z ještě většího rozdělení společnosti, které zapříčiní tzv. “zazámkování represivních opatření.”  Zde rozkrýváme  jedny z příčin jejich možného vzniku a snažíme se jim zabránit.

Nic více, nic méně.

Komentářům postupu krizového štábu a vlády je věnováno hodně prostoru. My se nyní podíváme na místní samosprávu. Zde je 8 příkladů, ze kterých věřím, že bude zřejmé, o co nám jde.

1. Samospráva a svobodné volby – Horní a Dolní Světlá, okr. Česká Lípa

V obci Horní a Dolní Světlá okres Česká Lípa, neprobíhají svobodné volby. Místní zastupitelstvo, které ovládá a kontroluje jediný majetek v obci (hospoda, pošta, nájemní byty, budova kulturního domu a místního zastupitelstva, les a zbytky zemědělské půdy…), během posledních komunálních voleb z roku 2018, ve vymírajících pohraničních obcích s 270 stálými obyvateli (z toho více než 50% seniorů), zvedlo povinné kvórum pro účast ve “svobodných volbách” na nejvyšší počet – 13.

Takto vyřadilo ze hry všechny další subjekty, které do té doby pracovaly v opozici. I v té době jim zakazovalo přístup do budovy místního zastupitelstva, blokovalo dokonce výuku dětí v němčině, běžné byly útoky cihlami, vyhrožování vraždou… Nejen že takto jednoduchým trikem starostka a zastupitelé obešli základní právo člověka v demokratické zemi, právo svobodně volit, ale stalo se tak proto, že ostatní starostové o tom vědí, a mlčí. Mlčí jako mlčí teď. Stalo se to proto, že všechny orgány, které do této vsi byli přizvány jako “druhotná kontrola”, tedy Svazy obcí a měst, STAN, Kraj, Ministerstvo vnitra, této politice žehnají a dokonce jim tuto strategii radí. Tato situace se opakuje v desítkách českých měst, ne každá má tak dobrý monitoring toho, co se na místních schůzích zastupitelstva děje.

Uvádíme tento případ proto, že místní zastupitelstva se představují ne jako nástroj funkční samosprávy, ale jako karabáč na “daňové poplatníky” a nevolníky ve vlastních obcích.

https://snk2014.webnode.cz/zaznam-ze-schuze/

2. Senioři – právo na důstojnou smrt -Mařenice, okr. Česká Lípa

Pokud jsme sledovali příčiny tohoto stavu odhalili jsme, že to, co je normální, a to, co je stále ještě “právní” už dávno není v souladu s elementární morálkou a lidskými právy. To, že nemohou občané v obcích kandidovat je politováníhodné, ale lze to přežít. Horší pro tuto chvíli je, že v nich nemohou důstojně žít ani zemřít. Budeme teď mluvit o těch, o kterých se dosud nemluvilo. O pacientech a závislých osobách v “institutu domácí péče.” Zatímco ve 116 českých nemocnicích napočítáme do desítek tisíc lůžek, doma jsou v nepřiznané a nehonorované péči stovky tisíc těžkých pacientů. Zde je příklad, co jim a jejich opatrovníkům a pečovatelům dokáže stát – od úrovně místních a krajských zastupitelstev – nachystat.

Čtěte prosím následující odstavce prizmatem situace pandemie c-viru.

Ve stejné sdružené obci, v obci Mařenice, byli a jsou dlouhodobě týráni dva senioři. Sourozenci v byrokratickém režimu opratrovnictví a domácí péče. Polochromá žena s Alzheimerem, plně závislá na vnější pomoci, kterou systematicky okrádal a brutálně týral její těžce nemocný schizofrenický syn a její 80 letý, těžko pohyblivý bratr, který se ji snažil pomáhat a chránit tak, jak dokáže v těchto medicínsky a právně složitých situacích nepoučený laik – tedy že ještě více ohrozil sebe i ji.

Tento případ nyní uvádíme s odkazem na situaci českých seniorů, závislých na péči, ať již v ústavech, LDN v gesci měst, obcí a krajů, nebo právě v domácí péči. To znamená v režimu, do kterého je stát, kterému již před c-virem chybělo 20 tisíc lůžek pro pacienty s celodenní péčí, odkládá do “domácí péče”.

Je to časovaná bomba v době, kdy jejich poskytovatelé nemají peníze nebo jsou sami nemocní. Neslyšeli jsme dosud žádný plán, který by STAN nebo vůbec jakýkoli starosta přinesl pro tuto situaci, známe však otřesné důsledky tohoto zanedbání nejvíce ohrožené vrstvy obyvatelstva. Neptáme se vás co jste v této věci celý březen dělali, protože známe výsledky, které ukazují jasně, že nic, ale konfrontujeme vás s příčinou těchto výsledků.  Tedy čeho jste byli vůči starým lidem v obcích a městech schopní již před pandemií.

Máme přesně vedený deník a monitoring Mařenického případu trudně umírajících seniorů, na kterém se dokázalo živit neuvěřitelných 128 státních zaměstnanců i z místní správy a samosprávy, kteří dokázali do banalitní a legislativně, metodicky ošetřené kauzy, která byla řešitelná a vyřešená samotnou rodinou v březnu 2013, postupně nasát široké okolí seniorů a z “moci úřední” rozložit a zničit vztahy v širokém okolí rodiny a v obci a posléze utýrat oba sourozence.

Případ skončil pokusem o zabití bratra týrané seniorky, kterému předcházelo dlouhé roky odkládané násilí, které se stupňovalo jako v základní učebnici kriminalogie, medicíny, a sociálně právní péče.

Během let jej úředníci místní samosprávy dovedly k trudné smrti týrané dementní matky, která na smrtelné posteli skrze svou demencí zastřenou mysl prohlásila, že jde na potrat, aby se její syn, jenž trýznil jí a okolí, nenarodil. Hrozné na tom případu je, že stejná slova pronesl před 7 lety jeho umírající otec v Hospicu a primář byl ochotný o tom svědčit – ten řekl jasně: “lituji, že jsem tě zplodil”. Ještě před tím stačil tento řádně nediagnistikovaný a nesocializovaný pacient pěstmi s boxerem téměř ubít k smrti 80ti letého bratra týrané umírající matky, když ji chránil. Poslední slova jeho matky zněla: “doufám, že ho pořádně zavřou.” Nahrávku posledních slov týrané matky máme k dispozici rádi vám ji zašleme i s fotogalerií a deníkem celého případu.

Pro nás je důležité že víme, čeho jste schopni. Že jste představili svou solidaritu, své nástroje, kterými dokážete tyto případy nejen utajit, ale živit se na nich. Že víme, proč o nich nevíme. A že jste nám ukázali, že je to pro vás zcela rutinní záležitost. Že míře cynismu starostů, místostarostů, zaměstnanců místní samosprávy, se vyrovná toliko míře cynismu, hyenismu a krutosti žalobců, soudců, policistů a pracovníků ministerstev. A že si dovedeme živě představit, jakou práci jsou schopní tito lidé odvést nyní ve velkém.

Proto je pro dobu pandemie důležité,  že máme v rukou důkazy, že k týrání starých seniorů už před pandemií docházelo s přímou spoluúčastí a asistencí všech složek státu, od nejnižšího, od poslední vesničky v pohraničí, až po pražská ministerstva a odvolací orgány. Víme, že stojíme proti místní a věcné příslušnosti, která je pseudotatíčkovským podvodem a lží, srovnatelným se lží a podvody totalitních režimů. Víme a rozumíme, proč stát a vláda tedy rezonují a adorují “Čínskou pomocí”, zatímco uráží pomoc Unie. Proč stát rezonuje s totalitními metodami státu, který zamlčuje své nakažené a mrtvé a proč uráží a umlčuje nás.

Je to úplně jednoduché – to co se stane v jedné obci, se stane ve všech. A platí jak nahoře, tak dole – a vice verza.

Snažíme se tedy zabránit nejhoršímu. Aby nás stát zavedl znovu do područí “velkého bratra”, snažíme se apelovat na vaše svědomí i ve chvíli, kdy jsme osobně prožili, že žádné svědomí mnohdy nemáte nebo jej dokážete umlčet stejně, jako členové čínské komunistické strany.

V době pandemie je na prvním místě sledovat řetěz moci, peněz a politické lži, který představuje “obchod se smrtí”.  V našem případě je tisíckrát prošlapanou cestou vedoucí od místního zastupitelstva v Mařenicích, přes obce s přenesenou působnosti (v tomto případě otřesný výkon MOP Cvikov, tamní sociální péče a Přestupkové komise), dále navazuje rutinní výkon policie v Jablonném v Podještědí (za každý fyzický útok na seniory fakturuje 5000 korun od obce, násilí, nemoc a smrt představují uzavřený rozpočtový a mzdový okruh zaměstnanců a úředníků státní správy).

Dále máme přesně zmapován výkon navazující místní samosprávy v Novém Boru (těžko uvěřitelné podvody a lži tamního Úřadu práce a sociálních odborů s vyplácením dávek), dále se na utrpení bezmocných seniorů přiživovalo okresní město Česká Lípa (rozpočtová a mocenská lobby Státního zatupitelství, které i podlitiny, tržné rány a těžké otravy seniorů vracelo do Cvikova jako “přestupek” a to navzdory tomu, že v tamní nemocnici ležely důkazy o tom, že se senioři pokoušeli o sebevraždu, či byli oběti pokusu o vraždu (v tom případě je přikryl Krajský úřad Libereckého kraje nebo nakonec pražské Ministerstvo práce a sociálních věcí). Víme jak státní zastupitelství a soudy vzájemně vyviňují vlastní podvody, kterých se dopouštějí na umírajících, že Okresní soud v České Lípě vydal 4 opatrovnická rozhodnutí a všechna špatně, všechna jenom zvýšila utrpení umírajících a víme, jak si nad tím dokáže Město i Ministerstvo spravednosti umýt ruce.

Známe i provázanost soudu a žalobců na tamní kriminální policii, v jejímž případě jsme v jediném Usnesení, které vyvrací svědectví sousedů a příbuzných o bití a okrádání seniorů, napočítali 8 lží podvodů, od antidatování, zastrašování svědků, vyhrožování, přímých lží – které zpětně kryjí státní zástupci a nakonec rozhodnutí soudu. V tomto útoku na život a práva na důstojnou smrt nebohých seniorů pak participovala Českolipská nemocnice a její manažeři, pobírající milionový plat, tamní psychiatrie (jediná v okrese, provázána se statistickými daty a úkoly Ministerstva zdravotnictví). Své úředníky dodal i Krajský úřad Libereckého kraje (dozorující a odvolací orgány města okresního) a celá kalvárie skončila na pražských ministerstvech a policejním prezídiu, které nedokáže nabídnout jiný produkt, než zreplikovat ten předchozí, který vedl k tragédii.

A co je důležité – pochopili jsme, že toto je výkon koordinovaný zeshora, je celoplošný, stejný v Praze jako v Mařenicích, a že se svými seniory tento stát nemá nejlepší úmysly, že ty nejlepší úmysly má zase sám se sebou.

Že je třeba žít a nyní zemřít, v jakémsi středním proudu odvádění daní, nic nechtít nebo chtít banality a takto ukázněně a pokud možno doma zemřít, v “náručí rodiny”, do které stát bude pacienty s c-virem vnucovat právní a mocenskou silou. Víme, že toto know-how tisíců státních úředníků místních samospráv a souvisejících a provázaných složek “jediného státu”, není dobrou zprávou pro události, které máme před sebou.

Co více, známe

  • stovku očí státních zaměstnanců:
  • uhýbavých očí žalobců,
  • křivých pohledů soudců,
  • kličkujících očí lékařů,
  • provokativních pohledů psychiatrů,
  • drzých očí policistů,
  • mdlých očí starostů,
  • tupých výrazů sociálních pracovnic a vyjevených pohledů úředníků přestupkových komisí.

Známe tlustá odulá těla úřednic, vyhořelé organismy lékařů, pomalá srdce politiků a tupou mysl státních úředníků, nulovou produktivitu soudců a žalobců. Známe automatickou drzost úředníků Ministerstva práce a sociálních věcí, bezzubost policejního prezídia – a to vše dohromady není  dobrý signál pro tuto dobu. Víme, že o tom víte. A pokud jste k těmto případům mlčeli před pandemií, máme vážné a oprávněno obavy, čeho jste schopni nyní.

Víme, že pro stát není lepší politický, mocenský a rozpočtový obchod, než je obchod s umíráním a s nemocí. A to v tuto chvíli není dobrá zpráva.

V uzavřeném okruhu moci a rozpočtů dlouhodobě docházelo k situacím, které máme pečlivě zmonitorované a které nemají v právní státě místo. Víme tedy, čeho je místní samospráva schopná. Pokud si dnes Piráti, STAN. KDU, TOP09 stěžují, že nejsou přizváni k jednání krizových štábů, ať si uvědomí, že to jsou jejich členové, na úrovni místní samosprávy, kdo stejným způsobem jednají s občany v obcích.

Zmiňujeme zde tento příklad proto, že pokud dnes umírají senioři v ústavech na c-virus, je to mj. proto, že jim obce a kraje nezajistily základní jištění v podobě pomůcek a testů. A to je zase díky tomu, že takto jsou místní samosprávy zvyklé se chovat. A tedy že zajistily prostředky přežití, tedy platy, v první řadě sami sobě. Že takto mají nastavená pravidla plošně, že už dávno před c-virem ohnuli legislativu tak, aby byli beztrestní, či aby se dokonce na obchodu s lidským zdravím a smrtí dokázali živit.

Byli bychom velmi rádi, aby toto své know-how zanechaly alespoň v době pandemie a mzdové náklady za měsíc březen (které zřejmě indikují náklady za měsíce následující) nám ukáží, proč stát nemá prostředky na poskytnutí základních pomůcek a zdravotní péči nutnou pro ochranu seniorů, žijících v péčích a rozpočtech obcí, a to nejen v ústavech, ale v oblíbeném státním institutu “péče domácí”.

Proto vás žádáme, abyste bezodkladně předložili návrh, jak bude probíhat institut domácí péče, jasná čísla, kolik lidí ve vaší obci se v tomto často vnuceném institutu pomoci nemocným nachází, kolik lidí je jím ohroženo, kolik lidí je ohroženo nákazou a jak bude zaručeno právo seniorů na dostupnou lékařskou péči a pomůcky těm, kteří o ně pečují.

“Trasování” začněte právě zde.

Žádáme vás o to i přes to, že víme, že náš apel skončí ve vašem koši, či na “poradě za zavřenými dveřmi”, ze které vyleze zase nějaký úřední hybrid, který více uškodí, než pomůže, který bude zase tím marketingovým prchalovským klišé. Právě proto tento apel píšeme jako otevřený dopis, abychom odloupli další kousek vaší latexové volební masky.

(Podklady o Mařenické kauze na vyžádání, jedná se o fotografie zakrvácených či znetvořených starých těl).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koronavirus-zasahl-seniory-z-domovu-stat-na-nas-zapomnel-rika-personal-96005

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/brifink-ministra-vojtecha-k-opatrenim-pro-seniory-cekame-na-zahajeni-40318318

3. Vyřizování osobních účtů s “kverulanty” – Horní Světlá, okr. Česká Lípa

Pokud chceme douzavřít příklad okruhu moci, zůstaneme ještě na témže místě. V obci Horní Světlá žije mimořádná žena, podnikatelka, bývalá zastupitelka, dnes spisovatelka – Hana Horáková. Se svým mužem – dříčem Jiřím. Spolu mj. provozovali vlek na Luž – jediný vlek v dané lokalitě, který využívaly děti z širokého okolí a děti rekreantů.  Tento projekt zničilo Obecní zastupitelstvo a Liberecký kraj, likvidačním nájemným v době klimatických změn, čti “zim bez sněhu“. Od Horákových chtělo 100.000,- Kč za kus obecní louky. V hospodě pak probíhala před EET diskuze starosty se sousedy, kolik Horákovi na jednom otočení vleku vydělají.

Horákovi vrátili louku obci a vlek zmizel z povrhu zemského – bez náhrady. Proklamace obce, že vybuduje “ski areál” skončily u toho, že starosta a zastupitelé neumí zprocesovat projekt, dotace, natož jej zaplatit a provozovat. V obci nejsou lidé, kteří by tam uměli pracovat ani lidé, kteří by tvořili trh –  jak bylo řečeno výše s podvodem s volbami.

Škoda pro “sportovní vyžití”, žádná tragédie pro Horákovi. Ti dnes protahují běžecké stezky, pořádají ve svém penzionu turnusy pro nevidomé, poskytují ubytování a zázemí umělcům. To není podstatné, je to jenom další sklíčko mozaiky jak pracují zastupitelé a obce. O čem mluvíme, je o nenávisti starostů a zastupitelů vůči svým občanům, o závisti, mstě a nenávisti až za hrob.

Minulý rok Hana Horáková sepsala a vlastním nákladem vydala “Pověsti Lužických hor”. S “uvedením na trh” jí pomáhali všichni – sousedé připravovali plakáty, místní spolky nabídly prostory pro veřejná čtení, kniha je trhák a paní Novotná dokončuje a vydává druhý díl.

Jediné místo, kde nebylo veřejné čtení, byl Místní úřad v Mařenicích. Ale ani o tom nemluvíme. Protože paní Horáková byla zastupitelkou, která veřejně kritizovala činnost obce včetně donebevolající korupce a oklešťování demokratických práv svých občanů. Nejen že jí neposkytla prostor pro veřejné čtení Lužických pověstí vlastní obec, ale ani jiní starostové z jiných obcí, ačkoli jim to bylo nabízeno.

Je to proto, že starostové svou činnost proti kverulantům koordinují v rámci okresů a krajů. “Digitální e-zastupitelstva” jsou k tomu dobrým nástrojem.

Ještě před tím, než nás trasoval Ondráček, navázal na tuto síť místních zastupitelství. Zde nemluvíme o penězích, o politice, mluvíme o charakteru starostů a zastupitelů. O jejich mlčení tam, kde mají pozvednout svůj hlas a hlasitosti tam, kde mají využít práva mlčet.

O umlčování hlasu svých občanů, aby nebylo vidět, že jsou schopnější a úspěšnější než oni. O závisti a nenávisti, které jsou schopné proti vlastním lidem.

Podobně jako na českých ministerstvech, kde sedí třetí garnitura toho, co bychom mohli nazvat odborníky a morálně způsobilými politiky, tak i v čele obcí a měst sedí velmi často představitelé, jejichž hlavní kvalifikací se stalo podpírání a přidržování pilířů moci, kontroly a represe.

Ve chvíli, kdy koronavirus řeší “trasování občanů” a nevíme, zda jej nemá prakticky každý jeden z nás, zde existuje reálné riziko, že to budou místní samosprávy, které si budou tímto způsobem vyřizovat své účty nejen s opozicí, ale s těmi, kteří jsou prostě jen schopnější a nadanější či úspěšnější.

Je to ostatně know-how Číny, kterým se snaží, právě v těchto těžkých dnech, český stát nahradit know how EU. Je to tak? Tak abychom věděli, odkud vítr fouká.

http://www.lyzarska-bouda.cz/publikace.html

4. Likvidace lokální distribuce místních potravin – Říčany

Ve městě Říčanech je na náměstí jediná Zdravá výživa, která přežila konkurenci řetězců a drakonický postup státu proti živnostníkům a producentům zdravých potravin. Je prodělečná, odvody za pekařku a majitelku platí jejich partneři. Tato provozovna, právě v této době, dostala 50 tisíc pokutu za to, že prodávala ovoce a zeleninu. Přesně podle metody ”kdo chce vlka bít, vždy si hůl najde”.

Tedy s pomocí ohýbání zákonů a legislativy EU. Jedná se o totožný výklad práva, kterým obce dokáží zakázat našim zaměstnancům postavit si vlastními silami obydlí a zázemí v přírodě, aby si odpočinuli či vypěstovali vlastní potravu. A kterým dnes obce prakticky znemožňují vstup na svá území a na své pozemky a do svých chalup, mj. absurdním nařízením nošení roušek – doma spíchnutého kusu hadru – i v lese.

Poukazujeme na to, že pokud mají obce a města mzdové náklady, tak je příliš často používají na snížení možnosti přežít i v době klidu, natož v době pandemie. A že nic nenasvědčuje tomu, že by měly v úmyslu tohoto svého “vykazování horlivé byrokratické činnosti” zanechat i po ní, až se budeme roky těžce sbírat z prodělaných běd.

Stejně jako v případě utýrání seniorů v Mařenicích, zastupitelé a starostové si myjí pokrytecky ruce nad tím, že faktickou samosprávu vykonávají ministerstva a ukazují, že má pravdu Babiš když říká, aby se Černošice staraly o odklizování sněhu. Nebo jste snad slyšeli nějakého starostu, že by napsal kus papíru s žádostí na odpuštění pokuty z důvodu, že na ni jeho podnikatel nemůže v obci nebo městě vydělat a proč? Když tak nám ji přepošlete, rádi ji zveřejníme.

Zde máte kontakt na majitelku říčanské zdravé výživy Stanislavu Čapkovou, která po udělení likvidační pokuty navštěvuje terapeuta – opět na vlastní náklady, protože stát přece nepřizná, že choroby občanů způsobuje stát. Ten na nich jenom vydělává. A když nemá co nabídnout, tak uteče.

https://www.serafinbyliny.cz/provozovny/zdrava-vyziva-detail-4707

5. Likvidace konkurence – Osečná, okr. Liberec

Podobně jako v Mařenicích a v Říčanech, místní zastupitelstvo obce Osečná likviduje svého vlastního živnostníka skrze nájemní prostor ve vlastnictví obce. Tentokrát tím, že jde na ruku “s obcí spřízněné konkurenci”. Stejně jako v předchozích případech, k traumatu faktu samotného, přidá bezmocný vztek lží, okolo které je své podlé jednání schopno politicky obtočit, právně zaplatit a ustát. V tomto důvodu došlo k výpovědi z nájmu z obecních prostor pro jedinou místní cukrárnu s vývařovnou na náměstí a to shodou okolností v době, kdy místní “Babišovi” s vazbou na bývalou předsedkyni Okresního soudu, zrealizovali ekonomicky nenávratný projekt hotelu s restaurací, na stejném náměstí.

Těchto případů jsou stovky a vedou k tomu, že obyvatelé obcí se sjíždějí za prací do montoven, kde hrozí riziko nákazy. Argumenty opozice, že je k ničemu Babiš nepustí, jsou směšné. Pokud sním “opoziční” strany nekolaborují na úrovni místní samosprávy, tak se chovají ke svým lidem stejně jako on. A jsou to právě tyto “malinké a nenápadné” krůčky, kterými kráčíme směrem Čína. Kterou budou tito starostové potřebovat, pokud si budou chtít uchovat své praktiky horlivosti v margináliích a nečinnosti tam, kde mají povinnost jednat.  Je to úplně jednoduché.

6. Stavební řízení – Všestary u Prahy, okr. Praha – Východ

Místní úřad Všestary a Úřad s přenesenou působností v Mnichovicích jsou dalším přesným příkladem toho, co dokáže místní smospráva v době, kdy člověk čelí osobní či pracovní krizi. Jejich opakovaná a zdokumentovaná snaha připravit o majetek majitele stavebních parcel v gesci jejich pravomocí “územních plánů”, je o to politováníhodnější, o co je sofistikovanější.

Při této akci starosta Všestar antidatoval a falšoval zápisy z porad, úřednice ze Stavebního úřadu Mnichovice hrály o čas tím, že při kontrolách neviděly zasíťování stavebních pozemků elektřinou, či následně hledaly, zda tam není ČEZem zapojeno načerno. Tedy na to, že majitel ztratil po letech papíry. To že úředník vstoupí na jakýkoli pozemek a do jakéhokoli objektu bez povolení, na základě lží, křivých nařčení… je ošetřeno tolika výjimkami a povoleními, že jen tento fakt dělá z ČR kriminál, ne právní stát.

A to jsme na začátku.

Zde tento případ kdy dva na sebe navazující úřady několik občanů “přes ruku” připravili o stavební pozemky, které obce prodávají za miliony, za které následně kupují volební hlasy, jsou bohužel běžné praktiky i v tzv. slušných zastupitelstvích, v jejichž čele sedí starosta, který se např. v tomto případě účastní setkání Milionu chvilek na Říčanském náměstí.

Ale prostě chce jen zůstat sluníčko. Čistý ve chvíli, kdy ostatní jsou od byrokratického a mocenského hnoje.

A stejně tak nyní tito úředníci chtějí zůstat najedení v době, kdy ostatní mají hlad. Tak nějak automaticky.

vsestary_comp

7. Nekončící šikana ekologických zemědělců, finalizátorů a diskrétní mlčení obcí, Plavy u Tanvaldu, okr. Tanvald

Prvořadým úkolem “obcí” už dávno před pandemií, bylo připravit se na ni.

Signály, že příroda je vyčerpaná, že klimatické změny indikují problém, že lidé jsou čím dál více slabí, frustrovaní a nemocní…Unie dává jasné návody.

Realita “evropských úředníků” s “evropskými kodexy” byla taková, že hra na demokracii, na “mezirezortní komise”, na “antibyrokratické komise”  na “akční plány” končily znovu v obcích, kde vládne politika, kterou známe z Číny a ne z EU.

Je to zase znovu ten pevně spletený karabáč moci.

Například místní policie zde hlídala a pokutovala dva jediné zaměstnance jediné ekologické farmy s mlékárnou, kteří v době, kdy byl zavřený a opravovaný železniční přejezd, přijížděli na farmu po zadní cestě. V počtu 4 průjezdy auta za den. Z druhé strany na farmě vystupovaly ze služebních aut kontrolorky po třech, aby prováděly série duplicitních kontrol. Jedny pro “vesmírné nároky” Ministerstva zemědělství, druhé z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, třetí z Ministerstva financí a další pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Speciálně tvrdé kontroly pak následovaly na farmě Filoun poté, co si její majitel stěžoval na buzeraci úředníků.

Tento příklad nechává ze hry místní zastupitele a starosty toliko zdánlivě – zde selhávají místní zastupitelstva svým psovským mlčením, aby si “vydělali na své vlastní platy”.

Nebo jsme snad někde četli nějaký protest starostů proti likvidaci místních finalizátorů potravin? A nebudou nám náhodou v této době chybět?

Zde je kontakt na Josefa Šourka, ale připravte se na hodně ostrá slova na adresu státu.

http://www.farmafiloun.cz/

8. Nevymahatelnost práva na majetek v katastru obcí – Rozstání pod Ještědem, okr. Liberec

Obce velmi rády svádějí bezpráví svých občanů na “vyšší moc”. Nevymahatelnost práva v ČR však často drží svými zády právě obce. 

Z jedné této “slepé a mlčící obce” pochází rodina Vébrova a její vlekoucí se tryzna konkurzní mafie ústeckých a libereckých soudců, kterou “řeší” české soudy těžko uvěřitelných osmnáct let. To je prakticky polovina produktivního věku člověka. To je jinýni slovy totalita. To je nevymahatelnost práva. A to je jako také normální. To je jako to “věřím v právní stát”. Za cenu toho, že hydře obětuji souseda a nebo vlastního občana.

Ještě 18let po prokázaně falešném konkurzu a dražbě Golfu Ještěd, (kterých umíme napočítat jen v tomto regionu desítky), organizovaná skupina krajských státních zástupců a soudců, pase po sestře Aleše Vébra, který se této mafii postavil, dodnes.

Zde už jsme přímo v putinovském Rusku. Vdovu, která obstarává dobytek a pečuje o dvě děti, oblepuje konkurzní a exekutorská mafie dalšími a dalšími dražbami, které jsou čistou pletichou.

Zde je postup orgánů prakticky shodný s terorem z 50. let a totožný je i postup místních úřadů, které “mlčí jako hrob”.

Poslední případ této protiprávní dražby, kterou tvoří obsluha uměle vytvořených dluhů, kterou stát nechal za 18 let záměrně natahovaného soudních procesů přerůst v ekonomickou likvidaci rodiny, která se postavila jeho právním stereotypům, byl policií vyšetřený jako “pleticha v dražbě”. Pod stůl jej ovšem hodila státní zástupkyně, stejná státní zástupkyně, která se podílela na falešném konkurzu.

Co na to její starostové? Co na to “Politika našich rodin a matek”. “Dětí?” 

Chodí okolo postižené rodiny obloukem, je pro ně stigmatizovaná, nebezpečná.

Proč? Protože je to jedna ze stovek bezprávných obyvatelů českých obcí, obětovaných doměnlému “úspěchu” a “prosperitě”.

Skoro 70 let po okradení komunisty v rámci kolektivizace, 20 let po loupeži téhož obrovského majetku tzv. konkurzní mafií (kauza soudce Berky a spol.) je táž rodina týrána “padouchem” ze Světa dnes nedotknutelných. Jde o miliardáře – Miloše Vajnera, který závratně zbohatl v 90-tých letech na hazardu a automatovém byznysu, a na stará kolena se zamiloval do majetku zbídačených. Terorizuje pozůstalé i jejich rodnou podještědskou krajinu. Kupuje a hned bourá, co mu přijde pod ruku, po lesích lije desítky tun betonu, aby si svědomí vykoupil dětským smíchem u načerno zbudovaného „mluvícího obra“ ve stejně černém „Lesoparku Horka“. Uvnitř Přírodního parku Ještěd. To ale nechá úředníky chladnými, pusu mají zavřenou vstupenkami do aquaparku Babylon a výhrůžkami právníky…

Jmenujme namátkou podobné případy z okolí:

  • Irena Kašeová z Lemberku,
  • Miroslav Černý z Heřmanic,
  • Hana Novotná z Kundratic,
  • desítky podnikatelů z 90 let. se dosud marně soudí se státem o svůj majetek.

Dovedete si představit, jak by se soudili o náhrady škod vzniklých z chyb a rozhodnutí státu v době pandemie? Když už teď ve stovkách obcích leží desítky let nevyřešené případy bezpráví, majetkových škod a křivd a že jsou to ohniska nejen epidemie, ale i sociálních nepokojů?

Problém na který upozorňujeme leží v tomto případě v tom, že místní zastupitelstva a kraje pomáhají uzdržovat moc orgánům a soudům, které vyvedly faktickou moc a právo ven z obcí.

A že tak činí lidsky nejnižšími způsoby. Drby a pomluvami, kterými zneužívají znalosti místních poměrů a rodových vazeb, vytvářejí dojem, že si “za to” mohou šikanované, okradené či ponižované rodiny samy. Kdyby “držely hubu a krok” jako ji drží oni, kdyby to táhli s těmi, kteří mají kontakty, prachy a vliv, kdyby drželi pohromadě, kdyby nic nechtěli, tak by se jim nic nestalo. To je politika místní samosprávy.

Naše otázka zní, co nám tato životní strategie přinese v době pandemie. Kam asi ti naši starostové a jejich kámoši zalezou, do jakých lží a do jakého předstírání práce a za kolik.

https://www.ceska-justice.cz/2015/03/konkurs-na-golf-jested-kdyz-soudci-spolupracuji-s-podvodniky/

Vážení starostové, primátoři, vážení hejtmani, vážení zastupitelé,

S politikou “my jen plníme zákony a nařízení”  skončil Norimberský proces v roce 1948. Vaše volební programy nehovoří o tom, že své občany pomůžete expedovat k pásům zahraničních investorů a nebo je přeprodáte zkorumpovaným, líným, zlým a morálně padlým orgánům a soudcům.

Tyto příklady, kterých najdeme ve svobodných médiích stovky, zde uvádíme proto, že jsou nástupními schůdky nejen pro kritickou situaci, které čelíme teď, ale situaci mnohem kritičtější.

Situaci ve které stát, stejnými postupy, stejnou metodikou, v propojení místní samosprávy, s politckými stranami a národními institucemi, zastavují výrobu a distrubuci dezinfekce pro ochranu před infekcí c-viru, zastavují výrobu roušek a respirátorů, zakazují soukromým laboratořím vypracovat testy, zabavuje ochranné pomůcky pro Itálii, z druhé stany předávají zdravotní pomůcky a know how čínským agentům a vlastizrádcům. Prostě dělá jednu botu za druhou.

V této situaci nemůžeme odpustit ani vaše obvyklé “kejklování a šlapání si po patách”, a už rozhodně ne vlastizradu, která se za mnoha výstupy krajů a obcí začíná rýsovat a má parametry zločinu proti vlastnímu obyvatelstvu.

Ukazujeme na to, že pročínské know-how pochází od vás, z vesnic, z měst a z krajů.

Upozorňujeme zde na to, že z každodenního profesního kontaktu s obyvateli vašich obcí a měst víme, že legislativa je jedna věc, a druhá je její výklad a doplňky. A že právě toto know-how, které dělá z této země nejen kriminál, ale nyní uzavřenou líheň epidemie, ze které není kam utéci, je pilováno právě na úrovni místní samosprávy. Že toto je vaše metoda, jak se dostat ke svým dubnovým výplatám za cenu toho, že obyvatelé vašich obcí a měst zůstanou bez prostředků.

V příloze jsou uvedeny výsledky hospodaření montoven a velkoprovozů, které stát podporuje. Zavzpomínejte na jejich vznik v našem článku Rudý greenfield – https://www.uradujem.cz/rudy-greenfield-1/

Uvádíme je zde proto, že jim jednak rozumíme a umíme v nich číst, a druhak proto, abychom ukázali, jak krátkozraká je politika, kterou vedete.

V demokratických zemích jako je Kanada nebo  Německo, malé rodinné firmy a živnostníci podnikající v místě bydliště, tvoří  70 – 85% obratu státu a podílu zaměstnanosti. Jsou pojistkou, že se nebude šířit nákaza dojížděním za prací a mísením v obrovských provozech. Politika českého státu je opačná, je to politika komunistická a totalitní.

Vážení starostové, primátoři, hejtmané, zastupitelé a úředníci. Až se o své občany postaráte stejně, jako se o ně staráme my podnikatelé a manažeři, až na ně přestanete nahlížet jen tak, co byste na nich vydělali, co byste jim zakázali, co byste vyslídili, co byste zlikvidovali a zpokutovali, co byste zdanili, pak si budeme rovni. V tuto chvíli nás zajímá, jak s nimi sdílíte důsledky vládních opatření týkajících se pandemie. A jakých opatření k útoku na lidská práva se pod pláštíkem c- viru účastníte.

Celý svůj život stojíme za českým venkovem a dokázali jsme pro jeho lidi, konkrétně, finančně, politicky, rozpočtově, udělat více, než mnoho starostů. Zadarmo. My máme za sebou svou práci a své výsledky, stejně jako Vy máte za sebou své. Buďte tak laskaví a následujte našeho příkladu.

Vzdejte se po dobu epidemie svých platů, pracujte jen na tom, co je nutné a co je nápomocné občanům a veřejnou práci vykonávejte po práci zadarmo – stejně jako my.

Vezměte v potaz, že práce vašich občanů je tvrdá. Pochází z lidské naděje na lepší život. Stejně jako současné technologie, které se snažíte zneužít ke kontrole pohybu. Všechny běžící podniky a firmy, které vás a vaše rodiny živí, bez kterých by se zhroutilo zásobování potravinami, léky, spotřebním materiálem, potravinami, vznikly ne jako “byznys, který máte právo zdanit a oškubat na kost”, ale i z ideje rovnosti člověka.

Vy tuto ideu podkopáváte tím, že své občany, občany vašich obcí, vystavujete čím dál nesnesitelnějšímu tlaku, který už je za hranicí humanity jako takové.  Berete jim šanci na domov ve vašich obcích tisíci způsoby. Dělá vám dobře rozdíl mezi břehy, které se vzdalují mezi vámi a občany protože víte, že bez této vzdálenosti byste spadli do propasti, kterou jste pro své lidi pomáhali vykopat.

Nepřiznáte to, ale mnozí z vás vítaji další porci zákazů a represí navázaných na pandemii c-viru.  Víme to podle osobních rozhovorů, víme z vaší politiky “vědět jen něco” a to, co vědět nechcete, zakrýt informačním, legislativním, politickým balastem. A především, vidíme vám to ve vašich očích. A na vašich výplatních listinách.

Jistě, tedy pokud nemáte co skrývat, jste čistí jak se sami před sebou cítíte být, předložte své březnové příjmy veřejnosti. Včetně všech dodatečných plateb ze státního rozpočtu, vázaných na vaše jména, ev. s jejich alikvotní částí na březen 2020.

Naše zadání je jediné a jednoduché

Vygenerujte, ne pro nás, ale pro stovky tisíc obyvatelů vašich obcí, které dodáváte na globální trh korporátní práce, jasný a přehledný výkaz vaší práce.

Stačí za březen 2020 v porovnání za leden a únor 2020.

Kolik z vás sedí doma a čeká, “až to přejde”, aby se mohlo znovu vrátit k zákazům, intervencím, slíděním, závisti či svatouškovství.

Označte práci, která je intervencí do života vašich občanů, tedy prací námi nevyžádanou a kterou odmítáme platit.

Pak z činnosti, která tvoří vaši pracovní dobu, zřetelně označte tu, která je “fake”. Práce pro nic. Práce pro práci. Práci jako hladovou zeď.

A především, poctivě označte, která vaše činnost napomáhá prohloubení represe, náhubkům a dnes i elektronické kontrole pohybu.

Předstaňte prosím předstírat, že nevíte, co nám hrozí, kam se řítíme a jak tomu pomáháte.

Současně vás žádáme, abyste pozvedli svůj hlas, náš hlas, hlas těch, kteří vám svůj hlas svěřili, aby po celou dobu vládních opatření z důvodu pandemie c-viru, byli propuštěni ti, kteří ujídají nejvíce. A aby ti, kteří zbydou pro nezbytné úkony,  pracovali za 1/3 své dosavadní mzdy. Nechceme tuto “špinavou práci” dělat za vás, platíme za ni vás. Je na vás, abyste vládu informovali o tom, co se děje ve vašich obcích, jak lidé žijí, jak vydělávají nebo jak zůstali bez prostředků. A abyste  tuto situaci bez odkladu komunikovali dál po trajektoriích, po kterých jste navyklí “udržovat pořádek ve státě – pro stát.” Pro sebe.

Žádáme vás naléhavě – neveďte tento stát, ve vašem případě obce a města, do nepředvídatelných situací. Už nyní příliš často ukazujete, že jste nebyli schopni zvládnout ani období prosperity a klidu, ve kterém jste dostali z Evropské unie know-how státní správy jako na talíři i s penězi.

Tato doba už skončila. Už se o vás nemůžeme starat, už se na nás nemůžete věšet. My se bez vás obejdeme, jak vidíte, nic jiného nám nezbývá.

Obejděte se prosím, nyní vy bez nás.

Uvědomte si, že fašismus je odvozen od slova fascie. Od spletených provázků do jediného biče. Od mafiánského systému krytí zad jednoho druhým. Víme a sledujeme, jak se starostové sjízdějí na školení, na krajské úřady, vidíme vaše zaparkovaná auta a sledujeme výraz vašich tváří, když si potřásáte rukama. Víme, jak sdílíte zdroje “kverulanství” a nepokojů a jak tvoříte most mezi mezi občany a orgány, známe váš podíl na úpravách legislativy a na jejích interpretacích.  Upozorňujeme vás na to, že v tuto chvíli vydáváte své občany do rukou Ondráčků a spol.

Uvědomte si rovněž, že karantény a šití roušek a všechny oběti, které nás staly, nepomohly. C-virus se šíří dál, my dál musíme pracovat.

Je to i díky tomu, že jste nezajistily nemocnice a ústavy, je to díky tomu, že vaši občané pracují místo doma ve svých obcích a domovech, v obrovských provozech, ve kterých je karantnéna a její nařízení směšná a neaplikovatelná.

Jenom do firmy jako je Amazon, autobusy svážejí zaměstnance z obcí Chomutovska, z Mostecka, Ústecka, z Kladenska, Benešovska…

Postoj starostů obcí, kteří se v této době postavili proti “městům”, odkud přijíždějí do obcí rekreanti v karanténě, je bezprecedentní a ukazuje na zneužití c-viru pro vlastní volební programy. Ne pro politiku soudržnosti EU, ale pro politiku rozeštvávání. A nedělejte z volného pohybu předmět ohrožení nákazou, když vám umírají senioři v ústavech, kde jsou zavřeni na jednom místě.

Výkon, který v měsíci březnu předložili hejtmani krajů Ústeckého, Středočeského, Libereckého, Plzeňského, Karlovarského, Brněnského a dalších, je skutečně nervydrásající a indikuje velké problémy v budoucnosti.

Vaší povinností bylo je a bude budovat potravinově plně soběstačné obce, obce plně soběstačné energeticky a bytově. Na to nepotřebujete žádné další peníze. Stačí, když skončíte se zákazy. Když necháte lidem půdu a pozemky, které nejste schopni zkapitalizovat jinak, než podvody a kupčením s evropskými dotacemi a razítky.

Když jim nebudete stát v cestě nekonečnými stavebními a povolovacími řízeními, když je nebudete nutit napojovat se na “sít” zdaněných energií, vody a potravin. Nechte své občany,  ať si za své platy vybudují takové domovy, zázemí, na které budou mít. Které budou jejich útočištěm pro dobu, kterou máme před sebou, ne takové, na kterých se přiživíte. Co bude potom, nechte na potom, vždyť nevíte ani co máte dělat teď, když odhlédneme od komedie s rouškami, tak vám umírají lidé bez pomoci v ústavech, kde zřejmě udřete zdravotní personál k smrti či nákaze a to stejné čeká poskytovatele domácí péče.

Pokud vaši občané pracují mimo obce a do obcí se vracejí jen spát, z výše zmíněných důvodů, a pracují za platy v rozmezí 17 – 22 tisíc korun, vracejí se vám “domů” vyčerpaní a potřebují si odpočinout. Potřebují mít svůj domek, svou zahrádku, svůj klid. Své dva tři panely na elektřinu, svou vodu, své potraviny.

Češi jsou hobiti, zahrádkáři, chatičkáři. Nepotřebují vás, nelepte se na ně. Nechte je napokoji. Jestli budou pronajímat své domky a byty, lepit si své terásky nebo vozit sousedy ve svých autech, nechte je být. Teď není čas na předstírání práce natož na daně.

Nesliďte po nich, obzvlášť ne pod záminkou pandemie.  Nedělejte z příbytku lidí komoditu – je to nemorální, v naší zemi je to směšné, české obce jsou vybydlené, vymírající, často jsou tak ošklivé a dekulturizované, že za to, že v nich je někdo ochotný vůbec bydlet, něco vybudovat, by mu měly zastupitelstva platit, ne je danit a obstruovat. 

Nebo ještě jednodušeji – vaší povinností je pomoci vybudovat vašim občanům jejich zázemí stejně, jako my manažeři a zaměstnavatelé jim dáváme školení bezpečnosti práce, jejich kariérního postupu, školení jak mají pracovat, jak se k sobě mají chovat, jak se mají chránit, jak se dostanou do práce, z práce, jak jim platíme jídlo, pracovní pomůcky, oblečení, topíme jim, živíme je, platíme jim kvalifikaci, zdravotní péči…

Buďte tak laskavi, přidejte se v této chvíli na naši stranu a ne proti nám.
Vaší povinností není naše zaměstnance po návratu z práce zkasírovat, oblepit je daněmi jako mucholapku, zdanit jejich domky, jejich pozemky, jejich auta, jejich benzín, jejich jídlo, elektřinu, potraviny, ale otevřít jim dveře domů. Stejně, jako máte své domů vy. Protože české vesnice, okresní a krajská města, nejsou domovem hrdých Čechů – kumštýřů a řemesel, jsou líhní bezzemků a nájemních dělníků. Přijměte zodpovědnost za to, jaký podíl na této situaci nesete konkrétně vy.

Zde, jako jeden jediný příklad, čeho je stát schopen vůči českým podnikatelům v době pandemie, přikládáme traktát Ministerstva životního prostředí, který kryje podvody krajských a okresních úředníků stejně, jako Ministerstvo práce a sociálních věcí krylo násilí proti seniorům v Mařenicích.

mzp_plot_rozhodnuti

Toto prosím nechť zůstane mementem státu, vaší společnou vizitkou, očekáváním pro věci příští.

Takto vás vidíme, takto vás známe, takto jste se nám představili.

Slezte nám ze zad

Březen 2020 ukázal, že to jde i bez vás.

Že se auto rozjede i bez řidičského průkazu, a občanského průkazu, a policisty za rohem, ale nerozjede se bez opraváře, bez pohonných hmot a bez volantu.

Že můžeme své děti učit doma, ale nemůžeme za to vyplácet mzdu učitelům a nájem na školní budovy.

Že můžeme vydělat peníze na jídlo pro své rodiče, ale nemůžeme vydělat peníze na jídlo pro vaše děti.

Že si můžeme vypěstovat své potraviny, ale nemůžeme platit dotace na neproduktivní zemědělství, které blokuje náš přístup k zemědělské půdě a stavebním pozemkům a podnikatelským aktivitám.

Že si můžeme postavit svá obydlí, ale nemůžeme platit zlodějské ceny za razítka, na které je vázáno jeho “povolení k životu”.

Že můžeme vést směnný obchod svých služeb a produktů bez mezičlánků “měny”, jejíž cena je už nyní 30 korun za jedno euro.

Za jediný měsíc, měsíc březen 2020, nejrychlejší měsíc v našem životě, jsme si uvědomili, jak se tvoří aktiva tohoto státu, jak se rozpoštějí jeho rezervy, a jak politické programy nejsou krytá žádnou hodnotou, žádnou prací, jak celý stát je jen virtuální hologram.

Uvědomili jsme si, co to je zůstat den ze dne bez práce, se závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, partnerům, dětem, rodičům, bankám, nájemcům a uvědomili jsme si, co to znamená, když se k těmto závazkům přidá stát a ve chvíli, kdy je nám nejhůře, se nám pověsí na krk.

Stát, který nepomůže svým doktorům, nepomůže svým ústavům, nepomůže školám, nepomůže velkým českým firmám, nepomůže malým zahraničním firmám, nepomůže svým živnostníkům, nepomůže nikomu, než sám sobě.

Nenechte dojít situaci do fáze, kdy projíte důchody seniorů a mateřské příspěvky českým dětem.

Vzdejte se svých dubnových mezd a zasaďte se o to, aby nebyly vyplaceny ani ostatním státním zaměstnancům.

Soustřeďte se na nehorázné platy soudců a žalobců, na nadstav policistů – všeho máme více, než okolní státy.

Zasaďte se o zastavení výplat politickým stranám a snížení platů poslanců a senátorů na 1/3 – bez jakýchkoli náhrad.

Nyní přišel čas zeštíhlit stát.

Nyní přišla chvíle “slabý stát, silný občan.”

Pokud máme vůbec mluvit o nějakém státu.

Co a jak máte dělat? Udělejte to samé co my:

Poraďte si.

Mgr. Šárka Dittrichová a Ing. Josef Lank

Může se ti také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

RSS