Podaná námitka podjatosti

1. Námitka podjatosti

Zároveň s výše uvedenou žádostí uplatňuje žadatel i námitku podjatosti podle § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve vztahu k orgánům ochrany přírody a krajiny KÚLK. Námitku podjatosti vůči KÚLK žadatel odůvodňuje zejména následujícím:

• KÚLK neoprávněně hájí protikladné zájmy města

Město Liberec po dokončení výstavby OC Nisa, jako navazující části komerčního areálu o výměře 35 ha, která měla významný dopad do krajiny, změnilo v rozporu se zásadou legitimního očekávání svůj názor na předmětnou lokalitu a hodlá docílit toho, aby žadatelovi pozemky p. č. 369, 370, 371 a 372 v k. ú. Doubí u Liberce, které jsou dle současného územního plánu zastavitelné, byly změněny na „sídelní zeleň“. Uvedený postup by bylo možné akceptovat, pokud by se jednalo o pozemky města Liberec a nikoliv o pozemky v soukromém vlastnictví.[1] 

Přitom požadavek na změnu využití zastavitelných pozemků na „sídelní zeleň“ vzešel ze strany KÚLK bez toho aniž by byl v lokalitě proveden řádný biologický průzkum, resp. zmapovány migrační trasy zvláště chráněných živočichů. V nálezové databázi ochrany přírody totiž k datu před zveřejněním nového návrhu územního plánu, tj. 1.3.2016, byly evidovány pouze dva nálezy chráněných živočichů učiněné v roce 2002, tedy 13 let staré. 

V novém návrhu územního plánu jsou oproti aktuálně platnému územnímu plánu žadatelovi předmětné pozemky na základě žádosti KÚLK a města Liberec umístěny v plochách „sídelní zeleň“. K výše uvedenému byla sepsána dohoda mezi KÚLK a městem Liberec, o které se píše ve vyjádření o součinnost k novému návrhu územního plánu města Liberec: „Na uvedených pozemcích nelze v současné době do návrhu územního plánu vymezit zastavitelnou plochu, neboť to by bylo v rozporu s ustanovením § 50 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Trvá tak požadavek, dohodnutý při společném jednání a ztvrzený dohodou, že daná lokalita bude vedena jako plocha sídelní zeleně.“

Princip dohody mezi správními orgány a samosprávou bez účasti vlastníka předmětných pozemků, je zcela v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Za nestandartní ji považuje též generální projektant nového návrhu územního plánu pan Ing. arch Jiří Plašil, který při veřejném projednání na nahrávku sdělil, „S problematikou na uvedeném pozemku jsem seznámen a považuji ji za komplikovanou a nenormální ve vztahu k odejmutí zastavitelnosti na návrh dotčených orgánů ochrany životního prostředí a krajiny.“   

Uvedené pozemky žadatel zakoupil za účelem výstavby a rozvoje svého dlouholetého podnikání. Pokud by chtěl žadatel investovat do veřejného zájmu ochrany přírody, jistě by si za stejnou cenu pořídil 100 hektarů luk a nikoliv pozemky vedle velkých nákupních center poblíž dálnice, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako neplodná půda. Namísto toho, aby město postupovalo transparentně a snažilo se územní plán v souladu se zákonem změnit, resp. žadateli nabídlo odpovídající kompenzaci za zastavitelné pozemky[3], brání mu v jakékoliv výstavbě[4] a rovněž zneužívá KÚLK, aby na jeho úkor hájil zájmy města a neoprávněně činil kroky k zamezení jakékoliv výstavby na žadatelových pozemcích.[5]

To, že KÚLK v žadatelově případě nepostupuje nestranně, ale s cílem zabránit jakékoliv výstavbě na jeho, dle platného územního plánu zastavitelných pozemcích, plyne zejména z:

• Nevyhovění žádosti o vydání výjimky na žadatelův projekt „Autobazar – soubor staveb“, přestože předložil kladné biologické hodnocení autorizované osoby MŽP pro biologické hodnocení, že na jeho předmětných pozemcích se zvláště chránění živočichové nevyskytují.[6]

• Ze zamítavého stanoviska k žádosti o vydání souhlasného stanoviska pro územní řízení k záměru „Přípojky k IS, oplocení, vč. napojení na komunikaci na pozemcích parc. č. 369, 370, 371, 372, 323/1, v k.ú. Doubí u Liberce“, kde namísto toho, aby úřad tento záměr nově posoudil z hlediska ochrany přírody a krajiny, vydal zamítavé stanovisko s odůvodněním, že tyto stavby byly součástí předložené projektové dokumentace k záměru autobazaru, který byl zamítnut a proto je nelze povolit.

• Z informací Ing. Vlčové z KÚLK ve věci změny, resp. doplnění souhrnného stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství KÚLK z hlediska ochrany přírody. V této souvislosti byl žadatelův zmocněnec pro inženýring dne 7.2.2018 informován, že KÚLK na předmětných pozemcích nehodlá povolit žádnou stavební činnost, i pokud by žadatel svůj záměr jakkoliv upravil (např. navrhoval pouze trvalé oplocení pozemku).  

• Ze sdělení Krajského úřadu ze dne 26.11.2018, kde KÚLK opět žadateli odmítl vydat souhlas s výstavbou přípojek IS, oplocení, vč. napojení na komunikaci na pozemcích parc. č. 369, 370, 371, 372, a 323/1, v k.ú. Doubí u Liberce aniž by se projektem věcně zabýval, a to se stejným odůvodněním, že výstavba je nepřípustná, jelikož tyto stavby byly součástí žadatelova záměru „Autobazar – soubor staveb“.

• Z opakovaných rozhodnutí KÚLK čj. ÚPSŘ 118/2018-339 – přezk. ze dne 25.5.2018 a čj. OÚPSŘ 118/2018-339-přezk_2 ze dne 15.8.2018, kterými KÚLK zrušil územní souhlas stavebního úřadu MML č.j. SURR/7130/233336/17-Šá ze dne 9.3.2018 na elektrickou přípojku (záměr Lbc, V Cihelně 369,370,37_výměna Tr, kNN“) na pozemcích p. č. 369, 323/1 v katastrálním území Doubí u Liberce; v uvedených rozhodnutích KÚLK opět uplatnil zcela chybný závěr, že záměr přípojky nelze povolit, a to opět s odkazem na žadatelův odlišný záměr autobazaru.[9]

Uvedený postup ze strany KÚLK svědčí jednoznačně o zaujatosti, resp. podjatosti KÚLK vůči žadatelovým oprávněným zájmům, kdy snahou KÚLK je zabránit v jakékoliv stavební činnosti na předmětných zastavitelných pozemcích, přestože ji stávající územní plán umožňuje. Ochrana přírody a krajiny (hájení údajně se vyskytujících chráněných živočichů v neexistujícím biotopu) slouží pouze jako záminka, jak žadateli  tuto činnost znemožnit.[10]

V této souvislosti žadatel odkazuje na rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj, čj. MMR-28011/2018-83/1722 ze dne 19.7.2018 a č.j. MMR-41737/2018-83/2702 ze dne 15.10.2018, kterými ministerstvo opakovaně zrušilo z důvodu nezákonnosti rozhodnutí KÚLK ve věci el. přípojky, když konstatovalo, že:

„závěry jsou při vší korektnosti vůči KÚ OÚPSŘ obtížně srozumitelné a velmi zmatečné, čímž nenaplňují účel odůvodnění rozhodnutí podle § 68 odst. 3 správního řádu.“

V rozhodnutí KÚ OÚSPŘ není nijak vysvětleno, proč má být rozhodnutí KÚ OŽPZ univerzálně přenositelné pro jiné záměry z části na stejných pozemcích. Podle výrokové části rozhodnutí KÚ OŽPZ nebyla výjimka povolena pro záměr „Autobazar – soubor staveb“ ne pro jakoukoliv myslitelnou stavbu na uvedených pozemcích stavbu na uvedených pozemcích (takové rozhodnutí by se spíše blížilo opatření obecné povahy)…“ Ministerstvo musí konstatovat, že při výkonu své působnosti bylo v rámci umisťování staveb opakovaně upozorňováno orgány ochrany přírody, že výjimka se nepovoluje z umístění stavby v lokalitě s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, ale tehdy, pokud by umístěním stavby vedlo k porušení zákonných zákazů….

…. Při obecnosti, s jakou KÚ OÚSPŘ vystavěl odůvodnění svého rozhodnutí, se nelze dozvědět, jaký zákaz má naplňovat žadatelčin záměr (aby z něj bylo možné povolit výjimku) a proč má být na žadatelčin záměr automaticky přenositelný každý ze závěrů KÚ OŽPZ, které KÚ OŽPZ učinil v rámci rozhodování o zjevně daleko rozsáhlejším stavbě autobazaru se zpevněnými plochami a tůní, která měla kolidovat s přirozenou terénní depresí.“  

Dále lze odkázat i na stanovisko ombudsmana ze dne 31.10.2018 ve věci žadatelova stavebního záměru „Autobazar – soubor staveb“. Kancelář veřejného ochránce práv v odpovědi na žadatelův podnět uvedla, mimo jiné:

„V kontextu masivní zástavby celého území (kdy dle Vašeho sdělení, vychází ze zjištění RNDr. Vávry, CSc., při výstavbě obchodního centra Nisa, resp. parkovacího domu v sousedství Vašeho pozemku, nebyla potřeba výjimky dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny vůbec nastolena, resp. nikdo ze zainteresovaných nepostrádal v souvislosti s těmito závažnými stavebními projekty kupř. zoologické hodnocení či studii migračních koridorů obojživelníků) i vzhledem k Vašim dalším zjištěním (mimo jiné z vyžádaných informací o jejich postupech v řízení o výjimkách mělo vyplynout, že pravidlem je v případě zastavitelných ploch spíše uložení povinnosti vytvoření náhradního biotopu se záchranným přenosem zvláště chráněných druhů než neudělení výjimky) se mi jeví jako nikoliv nepřiléhavé i hodnocení RNDr. Vávry, CSc., že ochrana předmětného fragmentu mokřadu na uvedených pozemcích představuje snahu zodpovědných orgánů napravit to, co se již za současného stavu napravit nedá. Vnímat tak lze celou situaci i jako selhání územního plánování.“

• KÚLK postupuje v rozporu se svoji dosavadní praxí, resp. postupuje vůči žadateli diskriminačně 

Další zaujatost vůči žadatelově osobě spatřuje v odklonu od dosavadní praxe KÚLK. Zatímco jiným žadatelům (237 žadatelům z 239) vyhověl a výjimky ze ZOPK jim povolil, v žadatelově případě jeho žádost o výjimku ze ZOPK i přes předložení biologického hodnocení autorizované osoby MŽP nedůvodně zamítl.

Dne 3.7.2018 podal žadatel žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím na Krajský úřad Libereckého kraje, aby mu byl poskytnut seznam všech řízení o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů. V období 2016 – 2018 vedl KÚLK celkem 239 řízení o výjimce a pouze dvě zamítl včetně žadatelovi.

Měření dvojím metrem KÚLK je zřejmé i z řešení stejné situace v Jablonci nad Nisou, u které KÚLK výjimku ze ZOPK povolil. V uvedeném rozhodnutí o povolení výjimky ze ZOPK je řešen projekt výstavby rodinného domu v části obce Kokonín, který má být postaven na pozemku o výměru 1210 m2. V odůvodnění rozhodnutí KÚLK o udělení výjimky mimo jiné stojí: „Veřejný zájem lze proto spatřovat jednak v tom, že lidé mají prokazatelně zájem o rodinné bydlení v tomto území, které má dobrou dostupnost služeb a zároveň se jedná o bydlení v hezkém prostředí a v kontaktu s přírodou. Vhodnost spočívá i v tom, záměr navazuje a doplňuje stávající zástavbu v území.“ Žadatelům byl umožněn transfer zvláště chráněných živočichů do nově vybudovaného jezírka a to bez posudku Agentury ochrany přírody a krajiny, bez znalostí početnosti, bez inventarizace zvláště chráněných druhů, bez znalostí migračních tras, bez znalosti zimoviště a bez biologického hodnocení od autorizované osoby dle ZOPK. To vše na základě jednostránkové žádosti s vyřízením v jednoměsíční lhůtě. Dodatečný průzkum nebyl v rozhodnutí KÚLK zmíněn.

Tímto žadatel připomíná, že stejný postup s náhradní tůní na pozemku doporučil Mgr. Martin Pudil i u žadatelova  projektu „Autobazar – soubor staveb“, přičemž následně projektanti Ing. Pavel Schneider a Ing. Radomír Hladký toto zapracovali do žadatelovi projektové dokumentace, která byla přílohou žádosti o výjimku ze ZOPK. Uvedené náhradní řešení však KÚLK v jeho případě neakceptoval.

Ještě typičtější případ lze najít v rozhodnutí KÚLK č. j. KULK 2790/2015, OŽP 179/2015 ze dne 13.4.2015 [13], které se týká pozemků nacházejících se v relativní blízkosti žadatelových pozemků (cca 800 metrů). V předmětném rozhodnutí KÚLK udělil společnosti HAVOS s.r.o. výjimku pro kapacitně mnohem větší a přírodu více zatěžující záměr, a to stavbu „Výrobní a skladovací haly“ o rozloze cca 2.500 m2 na „zelené louce“ o rozměrech více jak 7.000 m2.

Jak je zřejmé z výše uvedené fotografie, pozemky společnosti HAVOS s.r.o. pro uvažovaný záměr výstavby zbrusu nové výrobní a skladové haly tvoří trvalý travní porost, který se nachází uprostřed luk a polí mimo průmyslovou zástavbu. Uvedené pozemky jsou vhodným biotopem pro modráska, jelikož se na nich nachází v hojné míře jak rostliny krvavce totenu, tak i mraveniště mravenců rodu Myrmica, kteří jsou nezbytným předpokladem pro biotop modráska. Pro srovnání žadatel uvádí, že na pozemcích společnosti HAVOS s.r.o. se živná rostlina krvavce totenu rozléhá na zhruba 6.500 m², na jeho pozemcích činí její výměra zhruba 50 m2.

To koneckonců vyplývá i z biologických průzkumů RNDr. Vávry, ve kterém RNDr. Vávra jakožto autorizovaná osoba MŽP konstatuje, že: „ v blízkosti parcel pana Lanka se jeví jako perspektivní lokalita označená u níže uvedené fotodokumentace číslem 4a. Jde o oplocenou plochu s velmi dobře prosperujícím lučním porostem s hojnou účastí krvavce totenu. Tato lokalita může být jádrem zdejší metapopulace zahrnující celou řadu dílčích populací.“, resp. pokud jde o nálezy modráska bahenního v bezprostřední blízkosti žadatelových pozemků, pak autorizovaná osoba uvádí, že „uvedené nálezy byly učiněny na biotopech, které svými vlastnostmi neodpovídají nárokům druhu (vycházeje z dostupných podkladů informujících o rozšíření přírodních habitatů a vlastního geobotanického průzkumu učiněného dne 7. 11. 2017). Pokud na nich skutečně byly učiněny nálezy obsažené v nálezové databázi NDOP, pak může jít o zalétnuvší jedince z biotopů, které jsou skutečně druhem trvale osídleny a jejichž přítomnost je v širším okolí lokality více než pravděpodobná.“

V citovaném rozhodnutí KÚLK o udělení výjimky pro společnost HAVOS s.r.o. ohledně výstavby haly o rozloze cca 2.500 m2 a dalších zpevněných ploch na zelené louce KÚLK uvedl, že „v případě modráska bahenního a modráska očkovaného pak z projektové dokumentace záměru a z biologického hodnocení zpracovatele vyplývá, že stavebními pracemi by nemělo docházet k usmrcování nebo zraňování jedinců obou druhů modrásků – a také že se předejde řadě dalších možných negativních zásahů (například rušení, apod.) vůči modráskům i vůči jiným zvláště chráněným druhům, které se v předmětné lokalitě vyskytují nebo by se vyskytovat mohly. Jediným nepříznivým zásahem, ke kterému vůči oběma druhům modrásků v souvislosti s realizací záměru prokazatelně dojde, je zásah do jejich biotopu, respektive do jejich přirozeného vývoje. Absence hojnějšího výskytu modrásků může být, dle biologického hodnocení způsobena buď velikostí lokality, která je malá k udržení životaschopné populace, nebo absencí další početnější populace v přiměřené vzdálenosti, ze které by mohli jednotliví motýli rekolonizovat předmětnou lokalitu. Obě varianty však vylučují dlouhodobou prosperitu lokality a její význam pro populaci modrásků v území. Možné nepříznivé dopady změny jsou tak minimalizovány sníženou kvalitou biotopu, dostatkem často kvalitnějších biotopů v širším okolí a značnou vzdáleností větších populací, která neumožňuje přímou rekolonizaci předmětné lokality. Všechny tyto faktory velmi výrazně omezují zájem ochrany přírody, jelikož možnost znovuosídlení plochy modrásky se v jejich světle jeví pouze jako teoretická.“

Uvedená argumentace KÚLK ohledně modráska byla (a je) relevantní i pro žadatelův uvažovaný záměr „Autobazar – soubor staveb“, který se navíc nachází v bezprostřední blízkosti nově vybudovaných obchodních center „Nisa“ a „Sconto“ v areálu komerčních nemovitostí o rozloze 35 ha a nezasahuje do volné přírody, tj. nejedná se o záměr na zelené louce. Přesto KÚLK u žadatelova záměru výjimku ze ZOPK nepovolil.

Za další příklad diskriminačního postupu ze strany KÚLK lze uvést postup KÚLK v případě zrušeného územního souhlasu na elektrickou přípojku, která měla být zřízena na žadatelových  pozemcích. Součástí územního souhlasu byla i výměna transformátoru v TS LB_0292 za 630 kVA s úpravou stávající technologie, která je umístěna na pozemku p. č. 323/1 (AOPK, SML a KÚ LK tento pozemek označily též za biotop všech uvedených ZCHD). Z dosavadní komunikace s orgány přírody a krajiny vyplynulo, že při jakékoliv činnosti na pozemku p. č. 323/1 budou rovněž vyžadovat výjimku ze ZOPK. Přestože došlo k výměně transformátoru kvůli výstavbě jiné elektropřípojky, výjimka ze ZOPK pro výměnu trafostanice a výstavbu jiné elektropřípojky nebyla ze strany KÚLK vyžadována. Toto je patrné z odpovědi KÚLK ze dne 9.11.2018 na zmocněncův dotaz dle zákona o svobodném přístupu k informacím, ve které mu KÚLK sdělil, že stavebník jiného záměru (elektropřípojka a výměna trafostanice) nemá udělenu výjimku ze ZOPK.

Diskriminační postoj KÚLK vůči žadatelově osobě lze dále jednoznačně shledat i v přístupu KÚLK při ochraně modráska bahenního. Na přelomu července a srpna 2018 zmocněnec, za dohledu autorizované osoby Ministerstva životního prostředí pro biologické hodnocení RNDr. Jiřího Vávry, CSc., provedl průzkumy modráska bahenního na větší části Liberce. Nalezl zhruba 34 ha porostu živné rostliny na více než 130 lokalitách a na 90 z nich vyfotil evropsky chráněného modráska bahenního. Uvedené je možno ověřit v aplikaci biolog.nature.cz, rok 2018, druh modrásek bahenní, autor Josef Lank. Níže zmocněnec uvádí ilustrativní příklad pozemků, na kterých byl výskyt modráska bahenního prokazatelně lokalizován.

Katastrální území Doubí u Liberce, p. č.:

733/32 – hojný výskyt modráska bahenního, změna užití majetku Statutární města Liberec na plochy zastavitelné

796/8 – pozemek na kterém je dle RNDr. Vávry těžiště místní metapopulace modráska; i nadále zůstává stavební; vydáno rozhodnutí o povolení výjimky ze ZOPK pro výstavbu haly o zastavěné ploše 2.400 m2, č. j. KULK 29701/2015 ze dne 13.4.2015[15]

373 – pozemek bezprostředně navazující na žadatelovi pozemky; změna užití majetku Statutárního města Liberec na plochy zastavitelné (kvůli umístění reklamních poutačů)

Katastrální území Horní Hanychov, p. č.:

662, 663 – pozemky o rozloze cca. 12.000 m² mají být změněny na stavební; velmi kvalitní porost podhorské louky s vysokým výskytem modráska bahenního – téměř volná příroda

655/2, 655/4 –  pozemky o rozloze cca. 12.000 m² mají být změněny na stavební; velmi kvalitní porost podhorské louky s hojným výskytem modráska bahenního – téměř volná příroda

346/15, 346/16 – pozemky o rozloze 2500 m² mají být změněny na zastavitelné

155/3 – historické naleziště modráska bahenního; žádný orgán ochrany přírody nezasáhl a jsou zde základy pro dům vč. kompletní skrývky

Katastrální území Karlinky, p. č.:

110/2 – rozloha 978 m²; změna na zastavitelné plochy; hojný výskyt modráska bahenního

268 – rozloha 1540 m², změna na zastavitelné plochy, hojný výskyt modráska bahenního

413/1, 413/2 – 10924 m², lesíček podle kterého se jmenuje i ulice „U Lesíčka“, krajinný prvek, změna na zastavitelné plochy

Katastrální území Ostašov u Liberce, p.č.:

182/1 – 24111 m²; změna na zastavitelné plochy i přes nálezy modráska bahenního a hojného porostu živné rostliny, volná příroda

375/3 – 9887 m²; modrásek bahenní velmi hojně; změna na průmyslovou zónu téměř ve volné přírodě

505/11 – 70259 m²; modrásek bahenní hojně; změna na průmyslovou zónu – mezi poli

Katastrální území Pilínkov, p. č.:

391/10 – 6734 m2, modrásek bahenní hojně; zůstává průmyslovou plochou i přes nálezy ZCHD

Katastrální území Minkovice, p. č.

12/1 – historické naleziště modráska; žádný orgán ochrany přírody nezasáhl a jsou zde základy pro dům vč. kompletní skrývky

Katastrální území Rochlice u Liberce, p. č.:

477 – 3567 m²; lokalita vzdálená od řešených pozemků cca. 500 m²; modrásek bahenní velmi hojně; změna na zastavitelné plochy

480 – 3674 m²; lokalita vzdálená od řešených pozemků cca. 400 m²; modrásek bahenní velmi hojně; změna na zastavitelné plochy

Katastrální území Vesec u Liberce, p. č.:

215 – 1021 m²; velmi hojně modrásek bahenní; změna na zastavitelné plochy

2228 – 3640 m²; velmi hojně modrásek bahenní; přes pozemek protéká vodoteč a jsou zde tůňky; změna na zastavitelné plochy

Katastrální území Vratislavice nad Nisou, p. č.

2064/1 – 12984 m²; pozemkem protéká vodoteč; velmi vlhká louka vhodná pro mnoho zvláště chráněných živočichů; modrásek bahenní velmi hojně; zůstává zastavitelný i přes historické nálezy

2880/1 – 4987 m²; historický lesík; historická studánka s tůňkou a zvláště chráněnými obojživelníky; stromy o obvodu přes 300 cm; změna na zastavitelnou plochu

K uvedeným pozemkům nepodal žádný odbor ochrany přírody a krajiny při přípravě návrhu územního plánu města Liberec žádnou námitku, ani při stavebních záměrech nepožadoval od vlastníků výjimku ze ZOPK. Přitom v případě žadatelova záměru nebyla výjimka ze ZOPK udělena mimo jiné i s odůvodněním, že výskyt modráska je v libereckém kraji ojedinělý.

Pokud by KÚLK, resp. dotčené orgány nového návrhu územního plánu postupovaly nediskriminačně a měřily stejným metrem, nepožadovaly by na žadatelových zastavitelných pozemcích výjimku ze ZOPK, resp. změnu územního plánu nebo by naopak u všech výše uvedených pozemků s výskytem modráska bahenního též vyžadovaly výjimku ze ZOPK, resp. nepřipustily změnu užití plochy na zastavitelné pozemky nebo stejně jako v žadatelově případě žádaly o změnu územního plánu s funkčním využitím pozemků na „sídelní zeleň“. Nic takového však KÚLK ani jiné orgány ochrany přírody a krajiny neučinily.

• KÚLK žadateli v rámci své činnosti zatajil podstatné informace pro správní řízení

Další důvod podjatosti žadatel spatřuje v prokazatelném zatajování informací ze strany KÚLK. V této souvislosti uvádím, že žadatel začátkem roku 2018 prostřednictvím svého právního zástupce opakovaně písemně žádal KÚLK o poskytnutí nových podkladů založených ze strany KÚLK do správního spisu „Autobazar – soubor staveb“. Namísto toho, aby KÚLK zaslal své vyjádření č. j. KULK 8536/2017, OŽPZ 1331/2016 ze dne 29.1.2018, toto vyjádření právnímu zástupci zamlčel a uvedené vyjádření právnímu zástupci neposkytl.

K dalšímu zamlčení podstatných skutečností došlo ze strany KÚLK i ohledně informací o udělených výjimkách ze ZOPK. V lednu 2018 žadatel žádal KÚLK  na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí seznamu řízení, která byla v letech 2010 až 2017 vedena kvůli udělení výjimky ze ZOPK mimo jiné i pro modráska bahenního. KÚLK žadateli v této věci dne 18.1.2018 odpověděl, že žádné správní řízení o udělení výjimky pro modráska bahenního nebylo v letech 2010-2017 vedeno. Po provedení aktualizace biologického hodnocení RNDr. Vávry, CSc. a terénních průzkumech, které prokázaly, že modrásek bahenního není v Libereckém kraji nijak výjimečný, zmocněnec podal u KÚLK opětovnou žádost o poskytnutí seznamu všech řízení, které byly vedeny podle ZOPK k udělení výjimky pro modráska bahenního. Po uhrazení správního poplatku 4.000,- Kč mu pak KÚLK nově sdělil, že za požadované období, tj. roky 2010 – 2018, bylo pro druh modrásek bahenní uděleno 12 výjimek ze ZOPK, resp. 10 výjimek za období 2010 až 2017.[19]

• KÚLK v rámci správního řízení postupoval vůči žadatelově osobě zcela nestandardně

V žádosti o výjimku pro projekt „Autobazar – soubor staveb“ žadatel upozornil na řadu nestandardních skutečností v předmětných správních řízeních (např. personální vazby mezi úředníky, politiky a AOPK, zpětné vkládání údajů o „výskytu“ zvláště chráněných živočichů do nálezové databáze zhruba po dvou letech, doplňování dokumentů z roku 2016 do správního spisu, vstup KÚLK, resp. AOPK na žadatelovi pozemky bez jeho souhlasu, odmítání společné prohlídky AOPK s RNDr. Vávrou, CSc. a doc. Dr. Janem Farkačem, CSc., odlišná rozhodnutí KÚLK ve skutkově obdobných věcech). Uvedené námitky však KÚLK pominul, resp. konstatoval, že k porušení zákona nedošlo, aniž by se uvedenými námitkami ve svém souhrnu detailně zabýval.

Ohledně personálního propojení úředníků žadatel uvádí, že pro posouzení záměru stavby byla ze strany KÚLK pověřeným pracovníkem Mgr. Radomírem Studeným oslovena státní Agentura ochrany přírody a krajiny, ve které pověřený pracovník KÚLK Mgr. Radomír Studený zároveň v minulosti pracoval a v současnosti pracuje jako externí pracovník pro průzkum přírody v rámci Libereckého kraje. Tato součinnost AOPK byla dle sdělení KÚ LK vyžádána ze strany KÚLK prvně. Ze strany AOPK posudky zpracovávala Mgr. Jitka Feřtová. Ta je blízkou spolupracovnicí pověřené osoby KÚLK Mgr. Radomíra Studeného a Mgr. Martina Pudila, který byl pracovníkem KÚLK doporučen ke zpracování průzkumů (společně pořádají akce „Vítání ptačího zpěvu“ v Libereckém kraji – obec Křižany). Závažné pochybnost budí i to, že nálezy modráska bahenního v okolí řešených pozemků byly v roce 2017 zaevidovány pracovníkem AOPK – Mgr. Martinem Waldhauserem, který za rok 2016 a 2017 učinil 2239 nálezů a z toho pouze tyto čtyři v působnosti Magistrátu města Liberec. Jednalo se o nálezy, které orgány ochrany přírody využívaly pravděpodobně k manipulaci o stavu druhu na žadatelových stavebních pozemcích. Není tajemstvím, že jeho manželka Mgr. Irena Waldhauserová je spolupracovnicí Mgr. Radomíra Studeného na KÚLK, dokonce s ním sdílí jednu kancelář č. 1121.

Dále lze odkázat i na propojení zástupců města Liberec a pracovníků KÚLK. Pověřený pracovník KÚLK Mgr. Radomír Studený se netají přátelstvím s ekology Mgr. Janem Korytářem,a Ing. Karolínou Hrbkovou (oba ze stejného politického hnutí Změna pro Liberec), kteří oba působili jako náměstci primátora, členové Rady města a Zastupitelstva SML a rovněž je pojí i další personální vazby s MŽP (pobočka Liberec) a AOPK (vedoucí oddělení AOPK Mgr. Šárka Mazánková kandidovala za toto politické uskupení v komunálních volbách). Uvedené osoby mají vážný zájem na vzniku parku (sídelní zeleně) na privátním zastavitelném pozemku.[24]

Není nejmenších pochyb, že všechny uvedené úřední osoby mají velmi jasnou představu o tom, jak je v této věci „žádoucí“ rozhodnout, a které „důkazy“ jsou k tomu zapotřebí. Zároveň jsou si vědomy své personální a organizační vazby v rámci jejich neformálního uskupení – jsou známy údaje o společných schůzkách a rodinných i osobních vazbách. Existuje zde tedy velké riziko, že KÚLK nebude v žadatelově případě rozhodovat nestranně a postupovat čistě v souladu se zákonem.

Ze všech shora uvedených skutečností plyne, že v daném případě existují velmi důvodné pochybnosti o podjatosti pracovníků KÚLK ve smyslu § 14 odst. 1 správního řádu. Podle Nejvyššího správního soudu je nutné podezření vyplývající z existence „systémového rizika podjatosti“ brát velmi vážně a s ohledem na § 14 odst. 1 správního řádu dát v pochybnostech přednost vyloučení všech úředních osob příslušného správního orgánu z úkonů v řízení.

S ohledem na výše uvedené proto žadatel navrhuje, aby KÚLK předal věc nadřízenému správnímu orgánu dle § 131 odst. 4 správního řádu, který usnesením pověří k projednání a rozhodnutí ve věci jiný věcně příslušný správní orgán, jehož správní orgán sousedí se správním obvodem KÚLK. 

                                                                                                       Ing. Josef Lank

                                                                                                        na základě plné moci

---

[1] K tomu lze přičíst, že město žadatele svým nesprávným úředním postupem uvedlo v omyl, když dne 26.1.2016 vydalo územně plánovací informaci týkající se předmětných pozemků, dle které jsou uvedené pozemky zastavitelné bez podstatných omezení (viz změna Územního plánu 29.B schválená v roce 2010 na základě kladných závazných stanovisek odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Liberec, odboru životního prostředí Magistrátu města Liberec a pracovištěm Ministerstva životního prostředí v Liberci).

[3] Srov. stanovisko ombudsmana ze dne 31.10.2018, ve kterém se mimo jiné uvádí: „Rozumím tomu, že v souvislosti s Vámi zamýšleným záměrem výstavby autobazaru, který jste nemohl realizovat, Vám již vznikly nemalé náklady, přičemž tyto budou dále navýšeny s eventuálním přemístěním záměru do jiné lokality. Požadavek na jejich spravedlivou kompenzaci bych tak při znalosti okolností případu vnímal z Vaší strany jako nikterak neopodstatněný. Faktem přitom je, že pokud by bylo ze strany veřejné správy postupováno s potřebnou mírou pečlivosti již v minulosti, stěží by bylo možné v rámci pořizování a schvalování územního plánu v roce 2010 příslušnou plochu ochranné zeleně (která, jak jste sám zmínil ve svém podání, měla za cíl odclonění obchodního centra Nisa a přilehlých parkovišť od obytné zástavby) s mokřadem změnit na zastavitelnou plochu pro služby, obchod a drobnou výrobu.“  

[4] Dne 4.6.2018 žadatel podal žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím na Statutární město Liberec, aby se mu dostal seznam řízení, kdy bylo Statutární město Liberec účastníkem řízení o výjimce dle ZOPK a využilo své možnosti k nesouhlasu. Rozhodné období bylo od roku 2008 do roku 2018. V odpovědi SML bylo sděleno, že za rok 2017 bylo SML účastníkem 29 řízení a ve všech vzalo situaci pouze na vědomí bez připomínky. Od roku 2008 do roku 2018 bylo tedy SML několikrát účastníkem a pouze v jednom případě vydalo připomínku, která negativně ovlivnila celé řízení o výjimce. Jednalo se žadatelův projekt „Autobazar – Soubor staveb“.

[5] V řízení o výjimce ze ZOPK pro záměr „Autobazar – soubor staveb“ proběhlo dne 7.8.2017 místní šetření za účasti Krajského úřadu Libereckého kraje (Mgr. Radomír Studený), České inspekce životního prostředí (Mgr. Lukáš Hudec a Ing. Ivo Bláha). Uvedené úřední osoby si přizvaly Policii ČR jako „ochranku“. Po příjezdu policistů bylo policistům ze strany přítomných orgánů ochrany přírody a krajiny sděleno, že pozemky mají sloužit v budoucnu jako park k již vystavěnému OC Nisa a že toto je již sjednáno se zástupci Statutárního města Liberec. Tuto informaci mi na místě předal zasahující policista prap. Šimon  Ruzhla. Rozhovor mezi orgány OOPK a zasahujícími policisty vyslechly ještě dvě osoby, a to paní Jana Babická a pan Antonín Babický, kteří oba mohou pravdivost uvedeného tvrzení potvrdit.

[6] Uvedené řízení je v současné době napadeno správní žalobou u správního soudu.

[9] Za další příklad diskriminačního postupu ze strany KÚLK lze uvést postup KÚLK v případě zrušeného územního souhlasu na elektrickou přípojku, která měla být zřízena na mých pozemcích. Součástí územního souhlasu byla i výměna transformátoru v TS LB_0292 za 630 kVA s úpravou stávající technologie, která je umístěna na pozemku p. č. 323/1 (AOPK, SML a KÚ LK tento pozemek označily též za biotop všech uvedených ZCHD). Z dosavadní komunikace s orgány přírody a krajiny vyplynulo, že při jakékoliv činnosti na pozemku p. č. 323/1 budou rovněž vyžadovat výjimku ze ZOPK. Přestože došlo k výměně transformátoru kvůli výstavbě jiné elektropřípojky, výjimka ze ZOPK pro výměnu trafostanice a výstavbu jiné elektropřípojky nebyla ze strany KÚLK vyžadována (viz odpověď KÚLK ze dne 9.11.2018 na zmocněncův dotaz dle zákona o svobodném přístupu k informacím, ve které  mu KÚLK sdělil, že stavebník jiného záměru (elektropřípojka a výměna trafostanice) nemá udělenu výjimku ze ZOPK.

[10] Předpokládaný termín schválení nového návrhu územního plánu je rok 2021. Nelze již nyní předjímat názor, že zasíťování je nežádoucí, protože konečná podoba ÚP není známá. Vzhledem ke změně politické reprezentace a dosavadnímu přístupu orgánů ochrany přírody a krajiny nelze též vyloučit, že návrh územního plánu dozná změn. V současné době je platný územní plán z roku 2002 včetně 29.B Změny územního plánu z roku 2010 a dle tohoto územního plánu by tak KÚLK měl moji žádost posuzovat.

[19] Z odpovědi KÚLK ze dne 19.9.2018, resp. z předmětných rozhodnutí KÚLK o udělení výjimek ze ZOPK je zřejmé, že KÚLK pro tento druh živočicha výjimky pravidelně uděluje, resp. že v Libereckém kraji modrásek bahenní nijak výjimečný. Jelikož žadateli však KÚLK uvedené informace v lednu 2018 nepochopitelně zatajil, nemohl tyto ve svém odvolání adresovaném MŽP uplatnit a významně znehodnotil jeho odvolací pozici.

[24] Dne 25.1.2018 žadatel veřejně vystoupil na Zastupitelstvu města Liberec, protože byl čím dál více zatěžován administrativou spjatou s řešením přestupků, správních řízení apod. Za dobu svého téměř třicetiletého podnikání nikdy neměl žádný problém s orgány státu. Vystoupení bylo nedůstojně ukončeno právě Ing. Karolínou Hrbkovou, které se nelíbilo poslouchat „plody zaseté“ jejím odborem ekologie a veřejného prostoru, ze kterého přišla všechna udání a připomínky do řízení o výjimce ze ZOPK. Výmluva Ing. Hrbkové, že vystoupení trvalo déle než 3 minuty, je lichá, protože nikdy v minulosti takové gesto nepoužila ani při vystoupení občanů trvající i déle než 20 minut.