šarochiáda
Dostáváme těžkou sodu, to je pravda. Zvnějšku. Zvnitřku vůbec. Babiš je malá ryba mezi žraloky a Šaroch je malá loutka v pimprlovém divadle, ve kterém je oba tahá za nitky asi někdo úplně jiný, než pan odcházející.
Je to ovšem také příležitost. Právě proto, že každý projev svobody vzbuzuje tak zuřivou nenávist. Právě proto, že toto další rozhodnutí, dalšího ze stovek českých žalobců/zrádců, stojí rozkročené nad hroby našich předků a staví jim pomník, připomíná jejich památku, je ozvěnou jejich volání po spravedlnosti.
Český státní zástupce Šaroch je jen a pouze „vnukem“ prokurátorů, kteří hnali na smrt Horákovou, jedná ve stejné linii českých žalobců, kteří cynicky posílali naše rodiče do uranových dolů, je to „poslušný žák“ prokurátorů, kteří zavírali Havla do vězení, kteří kryli Vondrušky z Minkovic, kteří mají na svědomí Pavla Wonku, nebo Aleše Vébra. Šaroch nemůže s největší pravděpodobností jednat jinak, my jsme přece nikdy neměli čestné žalobce, jako jsme nikdy neměli čestné soudce nebo armádu, která by střílela do někoho jiného, než do Čechů. Do nás.
Šarochovo rozhodnutí o Čapím hnízdě je součástí dlouhé linie zrady, která nebyla přeťata, jejíž kořeny nebyly utnuty. Patří do dlouhé linie českých žalobců a soudců, kteří zvrací z Ústavy jako špatně živené děti z čerstvých jahod, kteří tímto způsobem reagují na iniciativy jako je Milion chvilek a radost a svobodu z českých náměstí. Šaroch zřejmě nemá svobodnou vůli, jako ji nemá ani Babiš ani Zeman, nemůže jednat jinak.
A teď my
Proč jsme zklamaní, proč se divíme, proč máme zlost, když jeho závěr je předvídatelný, když stejně jako Šaroch jednají tisíce českých policistů, žalobců a soudců, se kterými nepřichází do styku předseda vlády a jeho rodina, ale my a naše rodiny? Čapí hnízdo? To je věc politiky a PR. Ne naše. Média jsou součástí “rituálu prohry.”
Prohráli ale oni, ne my. Odměna za dobrý skutek je jedinou odměnou člověka, stejně jako je jedinou odměnou člověka skutek špatný.
Vidíte, jak absurdní je tlačit svobodu a pravdu skrze oka tzv. právního státu a politických programů? Vidíte, na čem se podílíte, pokud hrajete tuto hru. Vidíte, co živíte?
Copak toto není jen jedno z tisíců rozhodnutí jednoho ze stovek českých žalobců, kteří stojí rozkročení nad otevřenými hroby našich předků? Copak se Šarochovo svědomí státního zástupce neopírá, neskrývá právě za tento zastřený fakt, copak právě od něho Čapák neodvádí pozornost? Od nás a tisíců právních šarochiád, které se na nás sypou otevřenými okny desítek státních zastupitelství, ať je to Praha 6, Česká Lípa nebo Ostrava? Copak Šaroch řešil Babiše?
Nechcete od něj náhodou, aby jedním papírem vyřešil celou byrokratickou a mocenskou agendu intervencí státu do podnikání, do života a do rovného přístupu k přírodním a veřejným zdrojům? Za kterou stojí tisíce českých politiků, poslanců, ministrů, soudců, úředníků, každý se svým razítečkem?
Zeptejte se správně
Jak jinak mohl asi Šaroch rozhodnout v zemi, ve které předseda vlády, díky úředníkům jako je Šaroch, drží 70 % zásob obilí a tedy produkci chleba? 50 procent produkce a distribuce kuřecího masa? A 40 % produkce mléka a produktů z něj? A který má signifikantní vliv na pohonné hmoty a přímý politický vliv na energetické zdroje této země?
Jak mohl Šaroch řešením jednoho podvodu, jednoho z podniků předsedy vlády, přetnout možné podvody těch zbývajících 250, které vyrůstají ze stejného principu? Jak mohl řešit Babiše a Babišovou, když Čapí hnízdo nebyl podvod jejich, ale podvod MZe, MMR, MŽP, MV, MF, MZ a MS… kteří stojí za agendou rozvojových programů a sdíleni zdrojů? A jak mohl zastavit zvykovou exekutivu české státní správy, která stojí a padá s těmito šarochiádami? Jak mohl zbořit Čapí hnízdo, když těchto nových zbrusu “ekologických stalinových pomníků” nám stojí v každém městě a okrese pět? A když “volební většina” chce ten Babišův chleba, eidam a párek?
Jak měl přetnout „pobratimství“ svých kolegů? Své krve? Tisíce podvodů kolegů ze státní správy, kteří rozhodovali jako on, jen o trochu dříve? A jak by přeťal rozhodnutí těch, kteří přijdou po něm?
Šaroch tímto dalším teoretickým podvodem a zradou práva a rovnosti člověka před ním, přece nebránil Babiše, on bránil sám sebe, ostatní státní zástupce a své kolegy. Takto se brání právo na všechny podvody budoucí. A toto je agenda celé kauzy a toto je její hnací motor.
Není třeba věnovat pozornost a emoce právě jemu z důvodu, že je to mediální kauza. Pod Čapím hnízdem jsou zasypány stovky dalších, úplně stejných kauz, které se týkají nás. Našich rodin, naší práce, podnikání, našeho života, a zdraví. Protože pokud nezvládneme žít při zdi, za své, mlčky, zdraví, bez jakékoli nepřízně osudu a turbulence, čeká takovéto rozhodnutí na každého z nás. A to je mnohem horší, než nafouknutých 50 mega za Čapí hnízdo v zemi, kde se denně defraudují stovky milionů a zneužívají se zbytky přírodních zdrojů.
Je třeba se ptát, co je za tím. Že už si nevystačíme s dosavadním informačně energetickým polem. Už i slepý vidí, že “systém práva” je klec na krysy. Klec plná krys. A nikdy tomu nebylo jinak, na to je Babiš a Šaroch malý pán.
Dnešní otázka zní jinak
Kdo jsme my a jaký je náš úkol v tomto bytí a jaká je naše budoucnost? A jaká je naše moc? Jakou kontrolu máme nad svým životem. Kdo jej drží v rukou? Ne komu, ale proč jsme svěřili tuto moc nad námi někomu jinému? Proč? Co vyživujeme svou prací, daněmi? Jakou měrou se na tom co se děje podílíme? Proč to děláme?
Nezapomeňte, že ty ozbrojence, za jejichž hradbou Šaroch rozhodl, ty pendreky, obrněné vozy, slzný plyn a cely předběžného zadržení, které řinčí řetězy a už už čekají na vaši reakci jako nadržené vojsko před Trójou, si na sebe platíme my sami. Stejně jako ty Šarochy. Není v tom hluboká spravedlnost?
Není to ta jediná spravedlnost?