Kapitola 7: Janka Halbichová a Petra Rédová:

Jména, která jste nikdy neměli znát. 

Jaká je vzdálenost od zneužití nemocného mladého Babiše k lynči zdravotní sestry Petry Rédové? Jaká je vzdálenost od zneužití nemocného člověka jako zdroje či objektu “zprávy,” k jejich zřetězení až do objemu veřejného ohrožení? Vlastizrady? Zločinu proti lidskosti? Kolaboraci se smrtí a jejími ideology? Jejími obchodníky? 

Dělí je papírová stěna. Nikdy by nenastaly, kdyby se nenakumulovaly už před covidem. 

Zde máme jako příklad typický covidový mediální produkt. Prefabrikovaný šach mat české covidové žurnalistiky. 

Onu trojkombinace totality: 

A) Masivní kouřová informační clona, v které se mají ztratit důsledky psychologické operace nazvané covid. 

B) Následná dehonestace jejích odpůrců. 

C) Dále veřejný lynč mediálních obětí. 

D) A nakonec pěst českým pacientům. Jejich izolace od skutečných zdravotníků a jejich násilné nahrnutí do úzkého hrdla českého pseudozdravotnictví. 

Teď necháme chlapy – mladého Babiše, Landu,  Volného a spol,. 

Podíváme se na to co dokáží čeští šéfredaktoři se ženami.  

Na jejich investigativu a profesionalitu. Na jejich hodnoty, jejich krédo, jejich produkty. 

Když už jsme u té pandemie, tak směrem k nemocných. 

Podíváme se na českou žurnalistiku prizmatem jejích produktů. 

Žurnalistiku za štítem “zdraví národa.” 

Média hlavního proudu zásadně nepouštějí do veřejného prostoru dříve neuvěřitelné, doslova hororové příběhy Čechů a Češek, zmrzačných substancí nazývanou vakcinace.

Blokují a cenzurují i otřesné zkušenosti takto zmrzačených či dokonce zabitých osob. Řekněme pacientů, zabitých jejich lékaři. Nebo vyberou sem a tam nějaký ten případ pokud možno méně věrohodné nebo banalitní rozlady, který pak rozpustí v amalgánů “zpráv” a nebo si nechají od svých zdrojů, od svých lékařů říci, že “to není po vakcině”. “Rozhodně ne, protože jsme to píchli my”. 

A to dnešním žurnalistům stačí. Zbytek je ideologie nazvaná: 

– Přece nebudeme nahrávat fašištům Kotlebovcům. 

– S kartou vakciny přece hraje přece Volný. 

– To by zneužili Ruská hybridní válka. Ovlivnili by demokratické volby. 

– Fact-checkeři psali, že to tak není

– Svobodní už určitě mají v kapsách zvací dopis Putinovi.

– To jsou ti trapní hospodští, nepatří mezi nás, establishment. 

– To je ta hysterka Čáková.

– Všechno to jsou primitivové a nevzdělanci, kteří neví, co je pro ně dobré. Až po:

– Přece se s tou lůzou nebudeme dělit.

A tak díky žurnalistice neměl lidský život nikdy tak nízkou cenu, jako v době, kdy svou lež  kryje za zájmy “veřejného zdraví.” 

Díky svým partikulárním zájmům vytvářejí média a jejich zaměstnanci ne nepřesný, ale zcela zkreslený obraz reality. Dezorientují a záměrně zavádějí občany tak, aby nemohli udělat správná rozhodnutí. Která pro ně mohou být nejen otázkou zdraví, kterým se média tak zaklínají, ale otázkou života a smrti. 

Proto v době, kdybychom měli být informováni více než kdy jindy:

A) víme špičku ledovce o tom, co se zde na poli veřejného zdraví děje.

B) obyvatelstvo které má právo na informace, zvláště informace které mohou zachránit lidský život, je mateno polopravdami a pololží

C) pokud se stanou obětí této lži, je jim znemožněno své zkušenosti v médiích sdílet. Místo nich se v médiích hraje Smejkal a korupčníci  

D) žurnalisté zatajují, že lékaři se k obětem svého profitu chovají stejně tak, jako se chovají žurnalisté ke svým čtenářům/divákům. Tedy daleko za hranicemi etiky své profese

E) pokud oběti této dříve těžko uvěřitelné totalitní operace sami vytvoří obsah, v kterém sdílí svou zkušenost, jsou uráženi a napadáni dodavateli mediální lži.

F) ti, kteří jim pomáhají a suplují práci zdravotníků i médií, jsou médii pronásledováni a denunciováni dvojnásob.

Kdo je Janka Halbichová.

Jedna z tisíců, na světě zřejmě z milionů žen, o kterých nemáme vědět. Které mají hrát svou dějinou úlohu “oběti pokroku a vědecké revoluce.” 

Víme, že paní Halbichovou poutá přátelství se zdravotnicí Petrou Rédovou (kterou z tohoto důvodu budeme muset představit vzápětí). 

A že se zřejmě jedná o jiné přátelství, než to, které šéfredaktor Forum24 Pavel Šafr nabízel mladému Babišovi.

Protože zdravotnice Petra Rédová sdílí informace, které média zatajují nebo o nich lžou, má na rozdíl od Šafra, statisícovou sledovanost. 

Zřejmě i proto že své pacienty kurýruje jinak, než podle covidových protokolů aplikovaných mainstreamovými lékaři.

Což do současného mediálního narativu nepatří. Ale protože jak bylo řečeno, dle zákonitosti řetězení příčiny a následku, je to právě toto k veřejného prostoru “vynechané”, co tisíce vakcinou zmrzačných Čechů a Češek zajímá. A tak tyto pro ně životně důležité, pro média cenzorované informace, hledají jinde. 

Mezi sebou. 

A v médiích zůstávají informační drobky a drobky trhu na ně zbývají: 

Že zdravotník musí jednu pravdu poslouchat stejně, jako ji následují mainstreamoví novináři. 

Pacient patří toliko mainstreamovému lékaři.

Lékaři, který má být neosobní, technologicky byrokratiký, dokonce nemusí být žádný. 

A nebo může být hrubý, a nebo ještě dále, může být pro pacienty nebezpečný. 

Může být dokonce i vrahem svých pacientů.

To všechno je pro média košer.

Co však není košer, jsou terapie mimo tento uzavřený monopolní trh se zdravím, informacemi a mocí.

Které – soudě dle ohlasu, kterého dostává zdravotníkům mimo rank mainstreamové medicíny, se těší mezi lidem velké oblibě. A především : informační důvěře. 

Dané prostým faktem – jejich výsledky. A teď k výsledku těchto před závorkou zadaných proměnných:

Víme, že paní Halbichová byla o covidu a vakcinaci informovaná toliko médii, a že to se jí stalo osudným. 

Víme, že vystavila sama sebe riziku a následným vážným vedlejším účinkům vakcinace,

na základě mediální dezinformaci. O vakcině jako tečce. Nebo jako řešení jejího možného přenosu z ní či na ni. 

Víme, že se po první dávce Moderny u ní dostavila široká škála velmi vážných zdravotních disbalancí. 

Víme že lékaři ji standartně, na běžícím pásu protokolů údajného veřejného zdravotnictví, nejen nepomohli, nejen že její postvakcinační symptomy nezařadili do databáze SÚKL, nejen že je roztrolily podobně jako média mezi sebou navzájem, nejen že se distancovali se od ní jako od trpícího člověka kterého zmrzačili oni sami, ale… týž lékař, který jí aplikoval sloučeninu nazvanou vakcina, který jí – zcela vědomě a za úplatu, přivodil   široké spektrum problémů od potíží kterými paní Halbichová nyní detoxikuje zjevnou otravu, tak jí nabídl … živočišné uhlí. A poslal ji zamést stopy po svém neomluvitelném a zřetelně trestném skutku po trajektorie adresáře “specialistů.” 

A nejen to, dokonce jí vnucovali další dávku jedu, kterým ji otrávil. 

Za 380 korun pro sebe.

A my víme, že toto je médii nepsaná realita, která se však týká tisíců českých pacientů a seniorů. Toxická mediální lež,  před kterou se podle marketingové operace producentů tohoto jedu které se ujala mj média, máme sklonit. Dokonce se stát jejími podvolenými oběťmi.

Petra Rédová na scéně:

Víme, že teprve poté, kdy ji triumviát moc/ její nástroj média/ a jejich exekutiva lékaři, zničili zdraví, když ji následně nepomohli, a ve chvíli kdy jejich podvod vyšel najevo a nepodařilo se jim do paní Halbichové vpravit další dávku jedu, se ji snažili zneexistovat. A víme že se jim to nepodařilo proto, se paní Halbichové se ujala zdravotnice Petra Rédová.

Nejen diplomovaná zdravotní sestra z neurologie s 20 letou praxí v Londýnské nemocnici, ale se vzděláním doplněným o naturopraxi a systémy tradiční medicíny a léčitelství. 

Které fanatici vědy a smrti tak nenávidí, nicméně když dojde na tvrdé na tvrdé, tak je to to jediné, co takto předtráveným a odhozeným pacientům zbývá. Pomáhá. Spolu s “lidským teplem” a “vírou.” Tedy dalšími dvěma v médii zakázanými slovy.

Víme, že paní Halbichová hovoří o tom, jaké nemainstreamové protokoly řešení své zdravotní krize dodržovala a jak velmi jí paní Rédová pomohla. Jako: člověk člověku. Ne jako stroj stroji. 

A víme, že paní Halbichová se o Petře Redové dozvěděla na internetu. Na internetu, který chce triumviát zneexistovat stejně jako nás lidi, kteří se na něm potkáváme, když už se nemůžeme potkávat v reálném světě. 

Našla ji díky její pověsti a známosti, které se těší  jako zdravotnice, která se právě zabývá složením vakcin a jejich působení na lidský organismus. 

To jsou informace, které můžete tisknout hned. Jeden telefonát paní Halbichové, svědectví rodiny, fotky, zdravotní karty, jedna Rédová na jejím internetu a v jednom telefonátu, jeden telefonát “ošetřujícímu” lékaři… a není co řešit. Můžete podat trestní oznámení. Kdyby ovšem tak bylo komu, že? 

Nelze. 

Mj protože žurnalisté, kteří ztratili kontakt se svým hlavním produktem – s reportáží, logicky ztratili kontakt s člověkem a s jeho životem. 

Šéfredaktoři, těžko říci jak to formulovat, tyto naše naše matky, pacientky, občanky, seniorky… to je jedno, prostě lidi, Čechy, ženy jako je zde paní Halbichová, neberou jako sobě rovné…to také není ono…neberou je jako … pozornosti hodné. 

Berou je jako odpad. 

Jako ménělidi.

Jako mladého Babiše, jehož diagnozu je možné mediálně a politicky zneužít a pak jej ponechat jeho chorobě. 

Jako nepříjemný obtížný hmyz. 

Jako povinnou daň moci a úspěchu. 

Tyto jejich zvrácené pohledy na život a člověka však nic nemění na tom, že dvojice Halbichová /Rédová měla být na obrazovce a novinových titulcí třikrát častěji, než  Vojtěch, Kubek, dnes Fiala, Válek a spol. Protože těch halbichových “je více.” Jejich problémy se týkají větší části národa, než se jí týkají problémy pánů bartoše a rakušana.

Tak to je jedna forma mediální lsti. 

Žurnalistiky, jako distorzce informačního pole. 

Distorze ve jménu smrti. 

Žurnalistiky jako veřejné ohrožení. 

A teď jdeme k zločinu proti lidskosti.