Kde jsou úřední intrikáři? Brno? Jablonec? Liberec?
Od roku 1990 provozuji jako podnikající fyzická osoba autobazar v Liberci pod názvem Ing. Josef Lank – Autoslužby JoLaCar. V roce 2015 jsem se rozhodl své podnikání rozšířit a postavit novou moderní provozovnu. Na začátku roku 2016 jsem objevil inzerát na prodej pozemků v obchodní zóně v Doubí u Liberce, konkrétně pozemky p. č. 369, 370, 371 a 372 v k. ú. Doubí u Liberce (dále jen „Pozemky“).
Předmětné pozemky se nacházejí v bezprostředním sousedství nově vybudovaných obrovských obchodních center „Nisa“, „Sconto“ a jsou ze tří stran ohraničeny frekventovanými pozemními komunikacemi vedoucími k těmto obchodním centrům. Celková zastavěná plocha obou center je více než 90.000 m2, celý blok komerčních nemovitostí zabírá více než 250.000 m2, přičemž mým záměrem dotčená plocha má rozlohu 5.868 m2 (včetně parkových úprav o výměře cca. 1.500 m2) a není v chráněné krajinné oblasti, u lesa, uprostřed zeleně, ale v silně urbanizované části Doubí .
Před koupí pozemků jsem si od odboru hlavního architekta Statutárního města Liberec vyžádal vyhotovení územně plánovací informace. Z Městem poskytnuté územně plánovací informace nevyplývalo žádné podstatné omezení pro můj záměr; jediným omezením byl radioreleový spoj společnosti České radiokomunikace a.s. ve výšce cca. 300 m nad terénem.
Na základě vyhovující územně plánovací informace jsem uzavřel dne 15.3.2016 smlouvu o koupi Pozemků. V době nabytí vlastnického práva jsem přes vlastní úsilí nezískal od Města žádnou informaci o tom, že by se snad na nabytých pozemcích nebo na okolních pozemcích v minulosti nacházeli nebo snad dokonce aktuálně měli nacházet zvláště chránění živočichové.
Jelikož Městem vypracovaný a schválený územní plán umožňuje na Pozemky umístit mnou plánovanou obchodní provozovnu, oprávněně jsem očekával, že na Pozemcích budu moci realizovat výstavbu provozovny. Nechal jsem tedy vyhotovit projektovou dokumentaci. V rámci předpokládaného užívání jsem dne 24. března 2016 nechal provést skrývku vrchního krytu půdy, který tvořil jíl namíchaný s cihlami a sutí [1]. Dále jsem nechal vyhloubit hydrogeologické sondy, aby mohl být vypracován návrh zasakování dešťových vod, přičemž tyto sondy zůstaly nezasypané.
Po více než dvou měsících od uvedených prací mě 3. června 2016 na základě udání obyvatele nedalekého domu kontaktovali pracovníci České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“), kteří mi oznámili, že se na Pozemcích podle jejich názoru vyskytují zvláště chránění živočichové a že jsem své předchozí činnosti na Pozemcích měl předem konzultovat s Krajským úřadem Libereckého kraje (dále jen „KÚLK“). Žádné oznámení o výskytu uvedených živočichů na Pozemcích jsem však do té chvíle od orgánu ochrany přírody a krajiny neobdržel. Stejně tak tato závažná informace nebyla uvedena v územně plánovací informaci vypracované odborem hlavního architekta Magistrátu města Liberec.
V souladu s upozorněním ČIŽP jsem tedy další činnost na Pozemcích konzultoval s KÚLK, zejména s Mgr. Studeným. Ten mi dne 20. června 2016 sdělil, že je v dané lokalitě na moje náklady nutno provést průzkum, který zhodnotí výskyt chráněných živočichů na předmětných pozemcích. Při osobní schůzce Mgr. Studený projektantovi doporučil, aby uvedený průzkum zpracoval Mgr. Pudil ze Severočeského muzea, který již zpracovával obdobný průzkum pro účely výstavby OC Nisa (dříve Hypernova) nacházející se v bezprostředním sousedství Pozemků.
Mgr. Pudil provedl na Pozemcích v červenci a srpnu 2016 průzkum. Zjistil, že se na nich nachází 3 druhy čolků. Proto tento odborník vybraný KÚLK navrhl vybudování prostorově členité tůně v jihozápadní nebo severozápadní části Pozemků a přesun těchto organizmů v jarním období do takové nově vybudované tůně. Žádné další kompenzační opatření nebylo podle jeho odborného názoru pro vybudování autobazaru potřeba.
Po obdržení posudku Mgr. Pudila jsem podal dne 16. listopadu 2016 v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“) ke KÚLK žádost o udělení výjimky ze ZOPK, která je v takovém případě pro získání stavebního povolení nezbytná.
Uvedené řízení bylo na můj návrh dne 3. února 2017 přerušeno do 31. prosince 2017 za účelem ověření aktuálního stavu výskytu zvláště chráněných živočichů, resp. hledání nových biotopů.
V této souvislosti jsem dále zadal zpracování biologických průzkumů a biologického hodnocení RNDr. Jiřímu Vávrovi, CSc. jakožto autorizované osobě ve smyslu § 45i odst. 3 ZOPK, resp. vyhlášky MŽP č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Biologické průzkumy (hodnocení) dané lokality prováděné autorizovanou osobou probíhaly od března do července 2017.
Ze závěrů biologických hodnocení RNDr. Jiřího Vávry, CSc. provedených v hlavním vegetačním období vyplynulo, že oproti minulosti došlo ke změně poměrů a že se na Pozemcích žádní zvláště chránění živočichové, pro které je vedeno řízení o výjimce (tj. ropuchy, užovky, čolci ani modrásci) nevyskytují. Dále bylo biologické hodnocení aktualizováno dne 17.9.2017 s výsledkem, že nebyly zjištěny důvody, pro které by se měl měnit závěr Biologického hodnocení – „doporučuji k realizaci“. Dne 7.11.2017 se znovu k celé situaci vyjádřil RNDr. Jiří Vávra, CSc. společně s další autorizovanou osobou pro biologické hodnocení Doc. Dr. Janem Farkačem, CSc., který je zároveň členem autorizační komise Ministerstva životního prostředí.
Jelikož dle § 67 odst. 3 ZOPK tvoří biologické hodnocení zákonný podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody v řízení o udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů podle § 50 ZOPK, navrhl jsem v souladu s relevantní judikaturou Nejvyššího správního soudu (č.j. 7 As 83/2017, č.j. 5 As 56/2011) a Městského soudu v Praze (č.j. 5 A 193/2013) zastavení správního řízení o udělení výjimky z důvodu jeho bezpředmětnosti.
Návrhu však KÚLK nevyhověl a dne 11.12.2017 vydal rozhodnutí, ve kterém rozhodl, že výjimku ze ZOPK nepovoluje s odůvodněním, že se na Pozemcích zvláště chránění živočichové vyskytují a výstavba uvažovaného autobazaru by měla negativní vliv na jejich biotop.
Proti tomuto rozhodnutí jsem podal odvolání dne 28. prosince 2017 a odvolací řízení v současnosti nadále probíhá.
Důležitým mezníkem v rozhodnutí KÚ LK je to, že Statutární město Liberec dne 7.12.2016 vstoupilo do řízení o vydání výjimky ze ZOPK a připomínkou dalo najevo jasný nesouhlas s jejím vydáním a uvádí: „Pokud by došlo k výstavbě autobazaru na pozemcích p.č. 369, 370, 371, 372, 323/1 v k.ú. Doubí u Liberce(pozemek p.č. 323/1 má výměru 8930 m2, je téměř celý vyasfaltovaný a nese název ul. V Cihelně – tolik k propracovanosti připomínky do správního řízení [8]), mohlo by dojít k úhynu živočichů, kteří žijí i na pozemku p.č. 373 v k.ú. Doubí u Liberce, který je ve vlastnictví statutárního města Liberec. Statutární město Liberec na tomto pozemku (p.č. 373) navíc v dohledné době plánuje výsadbu domácích druhů dřevin, které by alespoň částečně pomohly vytvořit úkryty a přirozené prostředí pro stávající živočichy.“
Podtrženo sečteno – Statutární město Liberec vydalo nesprávnou Územně plánovací informaci. K dané situaci se nepostavilo nikdy čelem, ale ještě k tomu mě v tom nechalo lidově řečeno „vykoupat“ svou připomínkou zpracovanou s vysokou odborností! Nelze tedy v Liberci mít legitimní očekávání čehokoliv, protože zde se neměří stejným metrem! Chyba se neuzná a trest poškozeného nemine!
Magistrát města Liberec proti mě zahájil několik řízení, které nejsou ani po více než sto dnech ukončeny (správní udává lhůtu 30 dnů, u složitých případů 60 dnů)! Více informací je k dispozici na:
Pro představu uvádím časovou osu zařazení pozemků v Územním plánu města Liberec:
| Období | Funkce dle ÚP | Poznámka |
| 18XX – 1919 | těžebna cihlářských hlín | |
| 1919 – 1965 | zastavitelná plocha | v intravilánu zastavitelných částí území |
| 1966 – 1985 | zastavitelná plocha | |
| 1985 – 2002 | zastavitelná plocha | 1997 – stavební povolení OC Hypernova |
| 2002 – 2007 | ochranná zeleň | žádost bývalé majitelky o změnu ÚP |
| 2008 – 2010 | ochranná zeleň | schvalování změny ÚP na plochy „SS“ |
| 11.5.2011 | plochy výrobně – obchodní | koncept návrhu ÚP |
| 24.10.2012 | plochy výrobní a skladování | návrh pro společné jednání s dotčenými orgány !!! – bez námitky |
| 13.6.2013 | plochy občanského vybavení | návrh veřejně projednán 13.6.2013 – bez námitky |
| 11.10.2014 | Volby | Vítězství Změny pro Liberec – ekologické sdružení Čmelák – společnost přátel přírody |
| 25.6.2015 | regulativ o změně ÚP | Usnesení nového zastupitelstva na vypracování nového návrhu ÚP |
| 15.3.2016 | sídelní zeleň | Nový návrh – společné jednání a dohoda s dotčenými orgány |
| 26.6.2018 | sídelní zeleň | Veřejné projednání |
V této souvislosti je třeba uvést, že KÚLK v obdobných případech povolování výjimek ze ZOPK v Libereckém kraji postupuje zcela odlišně a v souladu se zdravým rozumem, např. v Jablonci nad Nisou! V uvedeném rozhodnutí je povolena výjimka pro stavbu rodinného domu v části obce Kokonín, který má být postaven na pozemku o výměře 1.210 m2. Na tomto se nachází rozlehlá celoroční tůň o celkové výměře cca. 200 m2 s potvrzeným výskytem čolka horského. Žadatelům KÚLK povolil transfer čolků do nově vybudovaného jezírka bez jakéhokoli posudku nebo odborného zkoumání jen na základě jednostránkové žádosti (sic!). Výjimka byla povolena dne 13. listopadu 2017, přičemž strohá žádost byla podána 20. října 2017. Vydání tedy trvalo 24 dní. V mém případě řízení se zcela opačným výsledkem trvá déle než rok. Musím připomenout, že identický postup s náhradní tůní na Pozemcích doporučil Mgr. Pudil i u mého projektu a dále Ing. Pavel Schneider a Ing. Radomír Hladký toto zapracovali do projektové dokumentace. Identickým Krajským úřadem Libereckého kraje nebylo toto akceptováno.
Zde je velký rozdíl v chování Statutárního města Jablonec nad Nisou, které se do zahájeného řízení nikdy nepřihlásilo s jakýmkoliv požadavkem, natož nesouhlasem. Zde mají zřejmě větší úctu ke svým obyvatelům než v Liberci.
Podobným rozumným a přiměřeným způsobem postupuje např. i Krajský úřad Jihomoravského kraje, kdy v platném ÚP města Brna byly pozemky žadatele určeny k zástavbě. Požadovaný projekt měl parametry:
| Druh stavby | Výměra |
| 77 rodinných domů | 7.700 m2 |
| 14 bytových domů | 4.800 m2 |
| Komunikace | 11.520 m2 |
| Parkoviště | 1.725 m2 |
| vnitřní komunikace | 4.040 m2 |
| Chodníky | 1.372 m2 |
| vnitřní parkoviště | 3.740 m2 |
| Celkem | 34.897 m2 |
Krajský úřad Jihomoravského kraje povolil žadateli výjimku u 1 druhu kriticky ohroženého, 11 druhů silně ohrožených a 17 druhů ohrožených. Doslova je v rozhodnutí uvedeno: „Veřejný zájem, vyjádřený schválením územního plánu, není možno naplnit jiným uspokojivým řešením než realizací výstavby podle schváleného územního plánu.“ Stavebníkovi bylo opět logicky nařízeno, že před započetím prací bude lokalita prověřena státní Agenturou ochrany přírody a krajiny. V případě nálezu zvláště chráněných živočichů na staveništi provede AOPK na svůj náklad přesun těchto živočichů na jiný vhodný biotop. Tedy opět se jedná o opatření, které jako investor na Pozemcích a v podstatě i jako občan dbající nejen svých, ale i obecnějších zájmů, mohu očekávat a jsem připraven nést náklady na jeho realizaci, přestože mi byla existence této překážky Městem před koupí Pozemků zatajena.
I zde je diametrální rozdíl v chování Statutárního města Brno,
které též do řízení o výjimce nevstoupilo ani s podnětem, natož
s nesouhlasem!
[1] Zakoupené pozemky sloužily na přelomu 19. a 20. století jako těžebna cihlářských hlín k cihelně, která stála o několik metrů dál. V roce 1919 byla cihelna zbourána, na jejím místě byly vystavěny domy a pozemky bývalé těžebny byly zavezeny zbytkovým materiálem – úlomky cihel, prach apod.
